Být kapkou deště
líbanou pohledem okna...
Hladinou skla zprůhledněnou
tvářím mořských sestřenic.
Pouští je na sklo
modro oblaků pod vlnami
vlasů tvých.

Vidět tě lásko...
Od paty až k hlavě
rozmazanou obrysy pláče.

Rozmazané obrysy pláčí...

Na pavlači vítr dých.
V mořských dnech prasklo
oceánu noční toužení.
Horkostí nitra vzedmutá tsunami
rve útroby srdce něhou.

Splynout navzdory střepům...
Jejich příliv splavil déšť,
můj slaný déšť...