|
Komentář ze dne: 22.12.2006 22:54:46
Autor: Jakub Raida (@)
Titulek: Re: Re: hodnocení
Jak píšu tak píšu, to je moje věc...
Ano, v tom případě ovšem jakékoliv komentáře nemají smysl, protože právě ty rozebírají to, jak píšeš.
Pro dva různé lidi...
Komentář je sice pro dva různé lidi, ale pro dvě téměř stejné básně. A já nehodnotím tebe, ale báseň.
Nemám nic proti tobě a už vůbec nechci shazovat tvoje dílo.
Píšu jak cítím...
To znám. Bohužel jiní lidé se do tebe nevcítí a jestli nechceš, aby měla báseň estetickou hodnotu jen pro tebe ale i pro ostatní, nestačí psát tak jak cítíš (proto mám mail plný odmítnutí od nakladatelů :)).
Řeknu příklad:
Básník byl u moře a zažil tam spoustu krásných chvil. Chodil se kochat výhledem do zálivu, kde se vlny rozbíjely o kámen ve tvaru kříže a ten pohled mu připadal úžasný. Napíše do básně větu "o kříž v moři tříští se vlny". Když si to přečte on, asociuje si k tomu své vzpomínky a připadá mu to úžasné. Ale jiní lidé ty vzpomínky nemají. Samozřejmě, můžou mít jiné vzpomínky, někdo třeba žil v přímořské vesnici, kterou zaplavilo moře a zaplavilo také hřbitov, takže po hladině pluly kříže (docela blbost, ale na to nesejde). On má zase jinou asociaci. Z nostalgicky laděné básně je najednou depresivní. Myslím že to, je právě to, co myslíš, když říkáš "ať to každý chápe po svém". Jenže nakolik je potom estetický výsledek dílem tvé tvorby a nakolik dílem čtenářovy obrazotvornosti? Je to spíš jakobys náhodně předhazovala témata k uvažování a kdo se chytí ten se chytí.
Každopádně, neber si moji kritiku zle. Kdybych to myslel zle, neztrácel bych čas tak dlouhým textem. Uznávám tvojí fantazii, smysl pro symbolismus, impresionismus a bůhvíco ještě.
Nicméně, pořád to zůstává víceménně prózou, danou do veršů (ono to pak taky vypadá delší, že?). Dávám ti radu psát prózu, ale jak jsi řekla "je to tvoje věc jak píšeš" a já navíc vůbec nerozumím poezii.
|
