|
Komentář ze dne: 02.02.2007 09:53:58
Autor: . (@)
Titulek: Re: Re: last smile
Ublížil jsem ti, Harr, tak moc, že pro to není omluvy a mým jediným pokusem o obhajobu může být, že jsem to neudělal ze zlovůle, ale skutečně jen z vlastní hlouposti a nerozvážnosti. Vím, jaké to je někoho ztratit, za můj velmi krátký život se mi to stalo třikrát, a rozhodně bych takový moment nechtěl svým hloupým cynismem někomu znepříjemnit - nevím, jak bych se cítil já, kdyby mi někdo něco takového udělal, i když jsem dost velký debil na to, abych si to udělal sám. Původně jsem vůbec nepřemýšlel a myslel si, že je báseň psaná jen pro efekt. Když jsem později zjistil pravdu, cítil jsem jen hanbu a trápilo mě pomyšlení, jak ses asi mohla cítit, když jsi něco takového mohla číst. Teď už to nejde vzít zpátky, i když bych chtěl a jediné, co můžeš dělat, je to ignorovat, brát to, zvlášť ty první tři/čtyři věty jako pitomý výplod puberťáka, který chce být vtipný za každou cenu a v momentě, kdy to dělá, nechápe, že sebe ztrapňuje a někomu jinému ubližuje. Narážky na dogma a mládí se týkají Karla Havlíčka Borovského a teď už nevím, z jakého blbého rozmaru jsem je tady pletl, s básní nemají nic společného. Co jsem napsal, jsem napsal a i když bych to teď chtěl vrátit, nejde to - a ani smazání už by nepomohlo. Měl jsem přemýšlet, co možná dělám. Teď můj komentář zůstane pro všechny jako připomínka mé hanby.
P.S. Nevím, ale toho Borovského mi možná evokovala ta zmínka o boji, vůbec jsem z celkového vyznění básně neměl pocit, že jde o matku. Spíše jsem tam viděl vlast, českou hrdost nebo jinou abstraktní věc - to byl samozřejmě špatný výklad a já se za něj znovu omlouvám, i když vím, že to není nic platné.
|
