|
Komentář ze dne: 23.02.2007 17:57:22
Autor:
Titulek:
Já jsem z básně nikde nevyčetl, že by se mělo jednat o pár 50 - 60-ti letých. Ale i pokud ano, nemohl bych to odsoudit, a prvděpodobně by takovýto pár, pokud by nebyl naprosto zpitý či jinak odlišný, by zasloužil vnímavou pozornost, protože by musel být něčím zajímavý. To jen naokraj, s básní to nesouvisí.
Báseň má dobrý rytmus a působí i obsahově uceleně. Také se lze v ní vcelku snadno orientovat. Toto jsou přednosti.
Nedostatky spatřuji ve volbě slov silnějších, než je zapotřebí. Silná slova básním spíše ubližují, pokud nemají opodstatnění, ale i pak musí být vyvážena civilnnějším projevem, protože báseň je život,a ten z exponovaných vrcholů rychle hledá klidné útočiště.
Npř. druhá sloka - slunce sázelo pomeranče ( pozitivní hodnota ) a současně dýky a hroty ( záporná hodnota ). Obojí je řečeno jedním dechem a bez vysvětlení. To je chyba.
Melodie krve - krev v kontextu básně by měla znamenat spíše jakési vyvrcholení vášně, a ne jaksi ve spojení s poklidem melodie být na počátku. Krev je silný, vrcholný, dominantní obraz, a měl by se používat zcela výjimečně.
V jedné sloce používáš dva de facto stejné výrazy - otvírá - nepůsobí to dobře, nebo ... žízni, která vypuká. Pokud bys napsala vypuká žízeň, bylo by to v pořádku, ale naíšeš-li nejprve ... žízeň ... pak oznamuješ, že je zde, a dovětek, která vypuká, je zbytečný a neobratný. Také spojení ... hudební křivka je nešikovné, poněvadž už ve stejné sloce říkáš totéž výrazem melodie krve, také s tím související vnitřní lampa je jen jiný výrazpro totéž, tedy jakési opakování obrazu.
V poslední sloce se znovu objevuje, potřetí slovo otvírají.
Nebojte se psátprostšími, civilními slovy, nenuťte se za každou cenu do metafor, čeho je moc, toho je příliš. Znám jednoho skvělého básníka, který ještě před dvěma léty hýřil nápady, a měl zato, že v každém verši musí být alespoň dvě přídavná jména a nějaká metafora, dnes, kdy je respektovaným autorem, píše mnohem střídměji. Jde tedy o postupné vybroušení.
|
