Jednou za čas mi do očí střelí nějaká novinová zpráva, obzvláště její komický nadpis. Dnes ráno můj zrak ulpěl na článku: „Svět bojuje proti igelitkám". Podle pokračování na straně sedm se jejich výrobou vážně poškozuje životní prostředí a to je voda na mlýn ekologů. Jistě, souhlasím s ochranou životního prostředí, protože loňská a letošní zima dokazují, že něco není v pořádku.

Jediné, v co doufám je, že se tyto novinky nedostanou k našemu ministru životního prostředí, panu Bursíkovi. Určitě by rázně zakročil a zakázal by výrobu igelitek i u nás. To by znamenalo něco nepředstavitelného.

Běžného člověka by to donutilo nosit nákupy v rukou, co není ani trochu pohodlné, natož praktické.  Bezdomovce by připravil o přenosnou úschovnu těch nejpotřebnějších věcí, jako jsou lůžkoviny v podobě novinového papíru a krabicové víno, které se do kapes nevleze. Obchodní řetězce tím připraví o propagační úsilí vložené do igelitových tašek. Vždyť každého obchodníka potěší, když uvidí někoho (zákazníka) s taškou, na které je značka jeho firmy.

Proto si říkám, že by toto opatření mělo zůstat v ostatní zemích světa, nejlépe za velkou louží, v San Franciscu, kde byla tato smlouva podepsána, a nemísit se do České republiky. O americké igelitky strach nemám. Když si je zruší tam, vesele je nahradí recyklovatelnými papírovými taškami na nákupy (nebo se moc dívám na americké filmy). Což o to, Čechy by to napadlo taky, ale brání jim tradice nákupního šílenství a vůně salátu na dně plastikové tašky. Kdyby se v Česku náhodou uchytil trend „papírového" nakupování, dokáži si velmi živě představit ty kubické metry čerstvě pokácených stromů.

Nechci být nějaký rýpal, ale určitě jsou tu závažnější ekologické pohromy, než igelitové tašky, kterým se každou chvíli utrhnou ucha.