|
Komentář ze dne: 12.06.2007 17:16:45
Autor: rohoz (@)
Titulek:
Milá Gabrielo,
nejprve pár připomínek, takříkajíc technických. Jde o vázaný nepravidelný verš. Ta nepravidelnost se projevuje rozdílným počtem slabik v jednotlivých verších a rozdílné jsou v tomto ohledu i jednotlivé sloky. To samo o sobě je spíše plus, a vzkaz těm autorům, kteří si myslí, že vázaný verš musí být pravidelný. Tato nepravidelná forma zabraňuje tzv. kolovrátkovému zvuku při čtení, ale i dává autorovi větší prostor pro sebevyjádření. A zde tě pochválím, že takto vázaný verš cítíš. Ač verš vázaný, nesvazuje. Pak ovšem musíme dbát, aby byl zachován i jaýsi přirozený rytmus mezi jednotlivými verši, a zde vidím nedostatky. Například poslední verš první sloky je dle mne o jednu slabiku delší, než by z hlediska zvuku, rytmu být měl. Podobné je to i ve třetím verši druhé sloky. Naopak třetí verš třetí sloky by jednu slabiku potřeboval navíc právě v koncovce, a čtvrtý verš této sloky o dvě slabiky méně. Poslední sloka je v toto směru v pořádku.
Samozřejmě, že by to chtělo tím pádem jiná slova, a nyní už to nemá smysl pracně měnit.
Druhou oblastí, kde je třeba něco změnit, je volba obrazů, slov. Ta tvá jsou opravdu poněkud patetická a bez nějakého nového nápadu. Květiny, démanty, září, hvězda. měsíc, krev, svítání, rosa, to je příliš mnoho na jednu báseň.
Poslední pohled však považuji za nejdůležitější. Velmi tě chválím za zvolené téma a upřímnost, s jakou jsi k němu přistoupila. Zruční autoři jsou schopni, díky dobrému řemeslu, napsat báseň, kterou si málokdo dovolí napadnout, poněvadž bude mít suverénní formu. Ale zanechá po sobě chlad. Nejhezčí věci píšeme od srdce, a pokud budeš dál mít potřebu citlivě vnímat své okolí, pak´brzy přijdeš na to, že nebudeš potřebovat démanty k tomu, aby tvá báseň zazářila. A proto tě moc rád vidím.
|
