<<
Září
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čte 43 lidí.
|
|
Komentáře ke článku: Jako bych je slyšela (ze dne 06.06.2008, autor článku: Branwen)
Komentář ze dne: 06.06.2008 17:54:42
Autor: branwen (@)
Titulek: Pavlovi a Milanovi
Pánové, děkuji za diskusi,kterou jste načali nad mou básní. Pokusím se trochu vysvětlit její smysl,ačkoliv to většinou nedělám - neboť, co tím chtěl básník říci, ví toliko básník sám, ostatní se mohou jen dohadovat.
Mluvíte o překombinovanosti, o smíchání neslučitelného, ale zkuste trochu přemýšlet, co by mohla mít Medúza společného s ukřižováním a Osvětimí. Je to jeden leitmotiv,který prochází celou básní. Napovím, že obsahuje hlásku,kterou jsem jako zvukomalebnou užila snad v každém řádku básně. V kontrastu k němu stojí láska, obojí je vnímáno jako věčné.
Ejhle opravdu není, milý Pavle , žádná parodie (mimochodem - modlitba se píše s "d").Je to zvolání prosté jakékoliv ironie(navíc malebnější než latinské Ecce).Myslím, že věnuješ zbytečně velkou pozornost jakékoliv zmínce o náboženství, o tom přece ta báseň není.
|
Reakce na komentář "Pavlovi a Milanovi"
************** * **************
Jako bych je slyšela vím... nikdy to nevzdají
Jako bych je slyšela
zmije Medúziných vlasů
jízlivý šepot pod Golgotou
zívající tlamy osvětimských pecí
Ejhle, beránek Boží....
Jako bych je viděla
zloděje stínů
zplozence beznaděje
jak ji zahrabali
mršinu beze jména
Zde pochována láska....
Jako bych je cítila
zárodky chtění
výhonky vzlínající vzhůru
znova a znova
Vím, nikdy to nevzdají
|
Zobrazit článek Jako bych je slyšela
|
|