Komentáře
ke článku: Nelly Sachsová
(ze dne 02.06.2009, autor článku: Pavel Kotrba)

Komentář ze dne: 02.06.2009 14:17:42 Autor: staramatka (@) Titulek: i mě poezie této dámy velice zaujala. Řekla bych, že v době, kdy to psala, byla svým výrazem básnění už daleko vpředu. Budu se snažit. si něco od ní přečíst, ale asi to nebude snadné sehnat. Je vidět, že Vaše články o osobnostech mají smysl a že je pár lidí čte. Mimochodem, bylo by zajímavé zjistit, kolik spisovatelů židovského původu dostalo Nobelovu cenu. Myslím si, že by to bylo dosti vysoké procento.

Reakce na komentář
""

************** * **************

Nelly Sachsová Německá prozaička a básnířka, která kvůli svému židovskému původu musela emigrovat do Švédska. Nositelka Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1966 společně se Šmuelem Josefem Agnonem. Narozena: 10. prosince 1891, Berlín  Zemřela: 12. května 1970, Stockholm Nelly Leonie Sachsová se narodila jako jedináček v rodině židovského továrníka Williama Sachse. V dětství měla soukromé učitele a poté nastoupila na vyšší dívčí školu Berliner Höhere Töchterschule, kde studovala hudbu, tanec a literaturu. Tanec ji oslovil od jejích 15ti let, ale také se u ní projevovaly básnické sklony. K literatuře ji přivedla korespondence se Selmou Lageröfovou. Jejich přátelství trvalo celých 35 let. Jako první si její tvorby všiml Stefan Zweig, který zařídil její první vydání. Rané básně Nelly Sachsové reflektovali neoromantismus (inspirovaná melancholickou poezií J. W. Goetha a F. Schillera). Sachsová ovšem své brzké verše vyřadila z tvorby a roku 1921 vydala svou první sbírku povídek Legendy a povídky. Ve 20. a 30. letech vycházela její poezie pravidelně v časopisech a novinách. Od roku 1933 byla rodina Nelly Sachsové stíhána nacisty a velká část byla internována v koncentračních táborech, kde zemřeli. Nelly Sachsová emigrovala s matkou do Švédska za pomoci královské rodiny roku 1940 a do Německa se nikdy trvale nevrátila (poprvé jen na krátkou návštěvu v roce 1960). Ve Švédsku se matka věnovala překladům a Nelly nadále literatuře a pomáhala matce s překlady. Rukou Nelly Sachsové byly překládány švédští básníci Gunnan Ekelöf, Johannes Edfelt a Karl Vennberg. Roku 1950 její matka zemřela a na Nelly to zanechalo psychické následky. Roku 1953 získala Nelly Sachsová švédské občanství. Válka se přímo odrazila v díle Nelly Sachsové. Po skončení 2. Světové války se věnovala zveřejňování dramatických her. Po letech duševní izolace se jí začalo dostávat mezinárodních úspěchů. V roce 1960 získala Droste-Hülshoffovu cenu a roku 1965 Cenu míru německé knihy. V roce 1966 byla Nelle Schasové udělena Nobelova cena za vynikající lyrická a dramatická díla, která interpretují osud Izraele. O čtyři roky později, 12. května roku 1970, zemřela na rakovinu. Je pochována ve Stockholmu. Na její počest uděluje Dortmund Cenu Nelly Sachsové, kterou v roce 1987 získal i český spisovatel Milan Kundera. Dílo: Dílo Nelly Sachsové je spjato s židovstvím. Její trpká lyrika, která je bohatá na metafory, vyjadřuje smutek nad ponížením člověka, ale i důvěru v základní nábožensko-mystické zákony. Navazuje na poezii žalmů. Poezie: Legendy a povídky - 1921, první autorčina básnická sbírka, kterou vydala za pomoci S. Zweiga. Obsahuje melanchonické básně s motivy ze světa přírody a hudby. V obydlích smrti (In den Wohnungen des Todes) - 1947, básně této sbírky vznikaly v letech 1943 - 1944. Jsou plny bolesti, žalozpěvem nad týraným národem. V této sbírce básní ji proslavila především báseň Ó komíny (O die Schornsteine) Elipse hvězd (Sternverdunkelung) - 1949 Let a metamorfózy (Flucht und Verwandlung) - 1959 Francouzským surrealismem jsou ovlivněny sbírky: A nikdo není dále (Und niemand weiter Weiss) - 1957 Útěk - 1959 Žhavé tajemno - 1964 Scénické básně meditativního charakteru: Eli. Hra - mysterie o utrpení Izraele - 1951 Znamení v písku - 1962     Citáty Nelly Sachsové: Kdo sedí v temnotách, rozžíná si sen. Všechno začíná touhou.   Ukázka z tvorby Nelly Sachsové:   Ó komíny   Ó komíny na důmyslně vystavěných příbytcích smrti když tělo Izraele rozpuštěné v dýmu putovalo povětřím jako kominík přijala ho hvězda   která zčernala nebo to byl jen sluneční paprsek?   Přijde člověk Přijde člověk z dálky a bude mluvit řečí v níž možná hlásky jsou zakončeny řehtáním klisen nebo pípáním mladých černých kosů nebo i zvukem skřípavé pily jež rozřezává vše blízké - Přijde člověk z dálky s pohyby psa nebo možná krysy a je zima tak ho teple ošať může být že má na podrážkách oheň (jel možná na meteoru jak na koni) neplísni ho bude-li tvůj koberec křičet děrami - Cizinec vždycky chová svůj domov jak sirotka pro něhož možná nehledá nic nežli hrob. Zdroje: www.kotrla.com www.spisovatele.cz www.kirjasto.sci.fi www.wikipedia.org

Zobrazit článek Nelly Sachsová