<<
Březen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čte 6 lidí.
|
|
Zapomenutí
David Mauder - Vázané verše - 15. 07. 2007 - 1439 přečtení
...
Znaven
padáš do okopů
pustých chvil.
Kdysi bez okolků
ukradenou holí
voříška jsi zbil,
dnes tebe ty rány bolí
když psí čas vyrývá stopu
kolem ramen.
Hasneš s ránem,
když na otlučeném stropu,
mříží stín tě skolí.
A z posledních sil
osudnou ránu pistolí
vystřelíš ven z mozku.
Zapomenutí,
však nepřijde hochu
jsi-li vrahem.
Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]
Upozornit emailem Vytisknout článek
Komentáře na Facebooku:
Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 04.07.2007 20:35:00 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek:
z první sloky mi nějak nedošel poslední verš, proč kolem ramen? ale to bude spíše moje chyba, pokud ovšem osvětlíš, budu rád a poučím se :o)
1. verš 2. sloky je časově unáhlený dal bych tam pomalejší průběhovost (pohasínáš ) když ještě v dalších částech vlkádáš "z posledních sil"
A z posledních sil
osudnou ránu pistolí
vystřelíš ven z mozku.
tato část se mi z hlediska básnického jazyka líbila nejvíce, je to velmi zajímavý obrat postavený proti logice a patří tam jako ulitý
celkově 2,3
|
Komentář ze dne: 15.07.2007 12:19:55 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - GreenEyes (@)
Titulek:
Nejak se mne to dotklo i osobne. A to hodne. Je to moudre, dobre dilo.
Zdavim.
|
Je to hezké, máš hezké básničky. Ale poslední dobou mi příjde, že se to pořád opakuje, už dlouho mě nic nějak nevytrhlo, jediný řádek, že bych si řekla, ty jo. Ale tomu neporučíš.
|
Většinou zdejší poezii nečtu, ale při dnešním náhodném rozevření tohoto článku jsem byl překvapen, že jsem četl řádky něčeho, co jsem dokázal srovnat taky se svým žitím. 1.2
|
|
|