.: Rubriky
plus 1) Poezie a próza
plus 2) Hudba
plus 3) Galerie
mínus 4) Film
mínus 5) Divadlo
plus 6) Věda a technika
plus 7) Mozaika (ostatní)
plus 8) Projekty POSTŘEHU

 .: Chci...

 .: Free MP3 album!
Vinylová budoucnost 2008 Vinylová budoucnost 2007

 .: Články podle data
<<  Březen  >>
PoÚtStČtSoNe
     1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31       

 .: Online
Stránku si právě čte 5 lidí.
 .: Informace
magazín Postřeh
ISSN 1803-5639
Národní knihovna ČR:
001686222
TOP 15, Fotogalerie

 .: Login

Jméno (přezdívka)
Heslo


Registrace nového čtenáře

Mášenka a Anna - arch II.

MněSto - Povídky - 31. 07. 2007 - 1814 přečtení

V náruč Anny propadne i ďábel. 

         Anna měla krásné modré oči, které vyzařovaly jakousi pozitivní energii do našeho, vesměs posmutnělého, života. Anna měla dlouhé, vlnité, liánovité vlasy a jimi nás unášela kamsi někam. Anna  pocházela z chudé rodiny, která sídlila na písčitém břehu francouzské riviéry. Byla to malá, roztomilá holčička, jakých je na francouzské riviéře jistojistě nepočítaně. Vybočovala z řady těch nepočítaných francouzských riviérních holčiček pouze a jen svým úsměvem. Její otec,  její rybář a  její básník a občasný stavitel a architekt domů z písku, označil Annin úsměv za jistou hříčku přírody, protože její úsměv, prý, přinášel štěstí.

         Už odmalička uměla rozpoznat všechny obyvatele podmořského světa. Třeba jen dle prudkosti plácnutí ploutve o vodu nebo cupitavého šramocení klepet někde mezi kamením. Už odmalička věděla, kterým směrem se proud stáčí a kdy přesně zapadá slunce, dokonce věděla, kdy usínají rackové.

         Anna pocházela z chudé plážní rodiny. To už víte, ale nevíte, že Anna, krom písčitých domů stavených otcem, milovala ticho a proto nemluvila. Slova pro ni byla něčím nepotřebným. Povězte, nebojte, opravdu povězte, co byste tak chtěli ještě o Anně vědět ? Cože, že tedy bez řečí uklízela svůj pokoj v bambusové chatrči ? A že jí prýže docházela slova při hádkách ? Velice podnětné dotazy, ale radši abychom pokračovali dál ve vyprávění, děkuji.

           

            Anna pocházela z velice, převelice chudé rodiny. Běžně vstávala přímo se sluncem a chodívala chytat ryby, kraby, velryby a racky odrážející se na vodní hladině. Občas se pokoušela chytit na ananasovou návnadu visící na háčku i slunce. Otec se při těchto pokusech vždy smál, škádlivým položením rtů, a Anna, celá rozpálená do ruda, nevěděla, co dál. Otec jí pak vždy říkával, že je marné chytat slunce.

„ Anninko, je marné chytat slunce. Ještě nikdy nikde  se to nikomu nijak nepodařilo a asi také nepodaří. Ale co ty víš, možná někdy přece jen slunce navnadíš."

          Pak také za dne vedla hodiny výtvarných cvičení, kdy do písku ryla své představy co nejlépe, tak nejlépe, jak to nejlépe dokázala, aby tyto obrázky nesfoukl přímořský vítr.
       Anna chodívala také spát se sluncem, ale věděla, že než slunce usne, bude mu to trochu trvat a tak tajně ,a tišeji než vlastní nemluvnost, chodívala na procházky kolem moře vylité tuše, aspoň si to tušila.

            Přiznejte se, ještě byste chtěli něco vědět, že ?
            ; kolik nosila květin za kloboukem ?
               narodila se beze slov ?
              a kolikpak ta úžasná holčička později měla dětí ,
            - děti ze zadních řad, slyším vás
            ; kolik že prý měla bambusových panenek ?
               jaké pohádky měla ráda ?

        Ech, přiznáme se, že nevíme. Nestačili jsem ji více poznat, milí, protože nás unášela svým vyprávěním kamsi jinam a nakonec i náhle zase zmizela. Provázela, milí čtenáři, vašeho vypravěče Prahou a přitom jakoby s námi ani nebyla, jakoby chodila po okapech převtělená v černého kocoura se škádlivým položením rtů. A najednou, najednou nebyla.

        Tak jste tedy seznali Mášenku i Annu. Dva, kteří se poznali. Dva, kteří se poznat měli. Narodili se, jakkoli je to patetické, jeden pro druhého. My jsme potkali Annu, jak už bylo sděleno ve vyprávění, v Praze. Ano v Praze. Volha jí sice neprotéká, ale Vltava omývá a čistí břehy pražské stejně jako Mášenkova milovaná nižnovogrodská řeka. A byl to také osud, že jsme Annu potkali. Můj drahý čtenáři, doteď jsi byl trpělivým a dovolím si tě poprosit, abys nabral ještě kousek sil, ostatně - příběh není žádným kolosem, a dočetl příběh Mášenky a Anny až do konce, a za to ti, drahotivý písmohltavče, děkuji. A neboj ! Příběh spěje k vyústění.



Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem  [Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]

 
Informační e-mail Upozornit emailem     Vytisknout článek Vytisknout článek

Komentáře na Facebooku:

Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 31.07.2007 10:22:59     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - WhiteShadow (@)
Titulek:
Konečným zúčtováním bude třetí a poslední díl, který buď to rozumně vygraduje příběh Mášenky a Anny a vysvětlí i podivuhodný vztah autora k této dvojici, a nebo tento projekt skončí v propadlišti tisíců dalších povídek, které chtěly být něčím jiné.
Ten krásný a osobitý jazyk, s kterým si autor toliko vyhrál, v tomto druhém dílu, jakoby trochu polevil.
No a to promluvení autora ke čtenáři ve 3. odstavci ze spodu na mě tentokrát pro změnu působilo velmi rušivě.
Závěr tohoto dílu zvládnut velmi dobře.
Nezbývá než čekat.
Hodnotím - 2

  
Komentář ze dne: 31.07.2007 11:09:02     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - MněSto (@)
Titulek: Re:
Pravda, ech, pravda. Jazykové poblouznění zde není toliko velké, nicméně - jsme s tímto textem spokojeni. Neboj, čtenáři, závěr propadlištím neholduje.

Komentář ze dne: 03.08.2007 21:56:48     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek:
Whiteshadow říká - hodnoťte a budete hodnoceni. Vidím, že to neplatí. V prvé řadě vítám nového autora. Dílo mi zpříjemnilo pobyt ve vaně (tam si čtu veškerá díla z Postřehu, knihy čtu v přírodě nebo na cestách s ČD).

Do díla se promítá řeč šlechtice zakusujícího se do kuřete. Šlechtice, který záměrně nepřikládá věcem okolo příliš velkou váhu, když o nich vypráví - a přitom jej skutečně zaujaly.

Tak na mě působí užití neurčitých slov...
"jakousi, vesměs.."

Zasáhnutí do příběhu v 3. odstavci mně rovněž nesedí.

První odstavec podněcuje představivost na plné obrátky.. místo aby se setrvačností držela v té nejlepší poloze, dílo uměle graduje, co ještě a ještě byla - tím stále zúžuje a zúžuje možnosti vlastní fantazie.

Dobře nastartované dílo, kdy je méně více, zabíjí později více a více.. i to mykání.

Šla a přinesla ještě stechýnkooo :).. budeme vypchrávět o jakési holce,.. chlamst. Mladé kuchřátko nám chutná.

  
Komentář ze dne: 03.08.2007 22:21:16     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes (@)
Titulek: Re:
Ale jinak dílo samozřejmě hodnotím kladně. Myslím si, že nejsi typ autora, který čeká na pochvalný komentář typu "líbí", proto jsem se trochu rozepsal. Je to ovšem jen vnímání díla literárního nevzdělance navštěvujícího technickou školu a ve volných chvílích věnujícího se zase technice.. A na brigádách.. no už ani neříkám.


Komentář ze dne: 04.08.2007 12:58:14     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - markéta (@)
Titulek:
Arch první byl lepší, mnohonásobně. Více méně souhlasím se Stínem, ovšem nemyslím, že by tato povídka měla skončit v propadlišti. Tam patří jiné. No těším se na arch třetí a rozuzlující. Snad nebude tak unavený, jako tento.

Komentář ze dne: 04.08.2007 18:15:08     Reagovat    Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Anit (@)
Titulek:
Zcela jistě to bude zvláštní sbírka dílek. Hodně osobitá. Líbí se mi jazyk, kterým je to psáno. Čte se to tak hezky, plynule, žádné krkolomné vyjádřování a přitom originální.
A taky se mi líbí popis Anny, taková kouzelná postava. Hezké, něco tak osobitého jsem vážně dlouho nečetla...



 .: Služby & akce PT




 

 

(c) Postřeh team 2001 - 2009        postaveno na českém opensource redakčním systému phpRS

 

şehirler arası nakliyat şehirler arasi nakliyat ücretleri

fotografie

|

grafika

|

hudba

|

literatura

|

umění

|

galerie

|

poezie

|

gramodeska

|

ars polyri

|

věda

|

elektro

|

technika

|

radio

|

bastlení

|

konstrukce

|

schémata

optimalizace PageRank.cz