<<
Říjen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | |
|
Stránku si právě čte 7 lidí.
|
|
Listochví je hudba Teď
Pavel Kotrba - Volné verše - 24. 01. 2008 - 3071 přečtení
... a do noci zní ...
je to listochví,
jenž plodí
okamžení
jsou to ztřískaný kosti
ve starejch hadrech,
co dělají noční zvuky
a blues chodí samo
když hole hodí pryč
už před zamrzlou kaluží
černou,
že habrový listí
popožene její dech
zašustí
a je v jiných zdech
kde ozývá se
listochví
Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]
Upozornit emailem Vytisknout článek
Komentáře na Facebooku:
Komentáře na Postřehu:
Tuto báseň jsem mohla číst už v její prvotní myšlence a přes drobné změny, kterými prošla, mě stále uchvacuje. Hned první tři verše, samotné slovo listochví, lichotivé lidskému sluchu, přestože se jedná o novou složeninu, kterou v češtině potkávám poprvé, velmi jemnou v obrazech a přece významově silnou, rodí něco známého. Je to přesně ten okamžik, kdy se přistihnu, že čas stojí, zatímco vítr si pohrává s korunami stromů. Podvědomě cítím, že v takových chvílích je možné vše. Tak jako věřili Keltové v hranici mezi zásvětím a reálným světem, v kořeny, kmen a větve stromů, i tady věřím v prolomení ... v ten okamžik, kdy nejsme sami .... než zmizí k někomu jinému.
|
Komentář ze dne: 24.01.2008 18:08:06 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Histes [admin] (@)
Titulek:
Já tomu sice moc nerozumím, ale přece jen něco napíšu - pro mě je jediný zýchytný bod habrové listí - to si umím představit. Ostatní vnímám pouze jako slova, ale to je má chyba.
|
Komentář ze dne: 24.01.2008 19:23:12 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - slupka od banánu (@)
Titulek:
Já to skoro slyšela -téměř každá slabika měla svůj tón. Listochví se chvělo někde nahoře v sopránu podbarvený bluesovýma pochodama v basu, kde bez těch holí synkopicky kulhalo do rytmu praskajících kostí. Listochví bylo něžné a křehké a plakalo nad tou bluesovou surovostí. Ty slzy jak perličky málem by se rozkutálely nebýt jich plná kaluž zmrzlých chvějících se not. Jo jo, písmena jak klávesy.
Akorát "co dělají noční zvuky" nezní, tam to trochu zmlklo, ale možná to byla jen dramatická pauza...
|
|
Komentář ze dne: 25.01.2008 12:37:38 Reagovat Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek: Re:
dramatickou bych to nenazýval, ale jako kontrast k těm hrubším výrazům, ale pokud to vnímáš jako pauzu, nevadí to Dáši
|
Komentář ze dne: 24.01.2008 19:32:50 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - milan bátor (@)
Titulek:
Co napsat? Nebudu se pouštět do něčeho, co možná ani dost dobře nechápu. V této básni se, myslím, střetly dvě roviny, které spolu dost dobře nejdou dohromady. Rovina experimentu a rovina naratologická, čili nějaké poselství. Báseň osciluje, těká někde mezi těmito rovinami, bez snahy dobrat se nějakého jasného závěru a záměru. Čili pro mne zůstává jen pocit pocitu a snaha tento zaznamenat. Bohužel mne vyloženě provokuje ta čeština (ztřískaný, starejch hadrech apod.). Proč tak nešetrně ptám se! Nebo jsem snad nepostřehl blues?:)
|
|
Komentář ze dne: 24.01.2008 19:56:05 Reagovat Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek: Re:
no snažil jsem se ty "nešetrnost" nějak vyseparovat do jedné sloky, kdybych to tak nevyčlenil zdála by se mi opravdu ve dvou rovinách, jenž k sobě nepasují, vlastně ani tyto výrazy neměly souviset s blues, které jsi nepostřehl. snad se celá básen dá vystihnout jednoduchou spojením tří slov - hudba bez hranic, chtěl jsem ji vnímat jako spojení s přírodou a zároveň něco, co k člověku patří, k jeho všednímu dni
a co je listochví? listochví je smrt - tou to začíná ataké končí - každá hudba
|
Komentář ze dne: 24.01.2008 22:35:42 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek:
Když jsem četla Tvou báseň poprvé, vůbec jsem nevěděla, čeho se chytit..."listochví " mě trochu zarazilo a "ztřískaný kosti ve starejch hadrech" také. Ale přesto jsem v tom viděla něhu jakousi laskavost. Druhá sloka se mi zdála drsnější a velmi se mi líbilo:
"a blues chodí samo
když dokáže hole hodit pryč
už před zamrzlou kaluží
tak černou
že habrový listí
popožene její dech"
Když jsem ji čřetla podruhé a potřetí, měla jsem stejný názor. A pak jsem ji četla v preview a ta něha byla najednou smutná a listochví, ač se jevilo laskavé, najednou připomínalo smuteční vrbu. A pak jsem pochopila, že jsi to zase Ty se svou dokonalou vnímavostí hluboko schovaných pocitů .
|
Komentář ze dne: 25.01.2008 19:42:51 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Karolína Maxová (eliska.premyslovna@seznam.cz)
Titulek:
Nevím proč...ale líbí se mi to :-) že by to bylo volným veršem? nebo listochvím? těším se na další...
|
|
Komentář ze dne: 25.01.2008 20:17:17 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - ivo-hary (@fofr)
Titulek: Re:
Podobný pocit mám také. "Listochví" jsem nějakou dobu převaloval v hlavě, než zapadlo do správného závitu - je to velmi pěkný novotvar.
Na verši "co dělají noční zvuky" se mi nezdá "í" v "dělají". Vzhledem k drsnosti slov, melodii a rytmu veršů mi tam víc sedí "co dělaj noční zvuky" - jako tři kopance s krátkým rozběhem ...
|
| |
Komentář ze dne: 25.01.2008 20:43:18 Reagovat Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (koziii@seznam.cz)
Titulek: Re: Re:
dobrá poznámka Hary, pouvažuju nad tím
|
Komentář ze dne: 25.01.2008 19:47:02 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - psychopatka (@)
Titulek:
Brrr, zzzima... tma, dálka.
O konstruktivní komentář se nebudu ani pokoušet. Můžu říct jenom jednu věc: zamrazilo mě až do morku kostí. Silná báseň.
|
|
|