<<
Březen
>>
|
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| | | | | 1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
12 |
13 |
14 |
15 |
16 |
17 |
18 |
19 |
20 |
21 |
22 |
23 |
24 |
25 |
26 |
27 |
28 |
29 |
30 |
31 |
| | | | | |
|
Stránku si právě čte 8 lidí.
|
|
Hovory
Ondřej Broska - Volné verše - 22. 03. 2009 - 1527 přečtení
Kdyby jste vědeli, jaké podoby může mít dno, klesali bychom všichni. Svorně.
::Ale hovor je k ničemu,
když nedotýká se,
neřeže,
do masa
a
do duše::
Pravil na odchodu
A ona ani neplakala,
když obsáhlo je
nedotknutelno.
Pro ohodnocení článku musíte být registrovaným čtenářem
[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0]
Upozornit emailem Vytisknout článek
Komentáře na Facebooku:
Komentáře na Postřehu:
Komentář ze dne: 22.03.2009 11:33:37 Reagovat Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek:
Onřeji, básně miniatury ti jdou, dobře v nich spoujuješ svou dynamičnost motivů a usporu slov, dělá to z těch veršů naléhavou záležitost
jsem rád, že jsi nepoužil nic konkrétního, jen anonymní postavy, které, podle mého, nejsou ani živými postavami, myslím, že básník, když co nejvíce píše o živém, má na mysli věci a děje, které jsou s tím živým spojeny a ne právě ty konkrétní postavy,... ale je to jen domněnka....
dobře Ondřeji
|
|
Komentář ze dne: 23.03.2009 10:44:37 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Ondra Broska (@)
Titulek: Re:
Jsem spíš toho názoru, že se za čímkoli v básni skrývá jen ta introspekce, vlastní pohnutky, reflexe pomocí vlastního já, je to snad nejsobečtější druh umění, výjimkou jsou snad jen ty básně, které oslavují skutečné události dávno minulé. Díky za komentář P.
|
| |
Komentář ze dne: 23.03.2009 19:14:29 Reagovat Nový komentář
Autor: [Kozííí] - Pavel Kotrba (poezie@postreh.com)
Titulek: Re: Re:
těch oslavných básní je poskrovnu Ondro, jejich čas byl a odešel (vzpomeneme-li na poválečnou tvorbu Vladimíra Holana, sbírka Tobě, jejíž mám vydání, z roku ´47 ještě bez cenzury, mám doma, tak moje básnická část srdce plesá. inu a když jsem vzal nyní do rukou sbírku Přísežné svědectví od Jaromíra Hořce, viděl jsem ten propastný rozdíl - tato kniha patří k českému oddílu dynamoarchaistů a snad mě neoslovil jen jejich způsob frázování a zarputilého oslavování konce války a hurá na nové zítřky...vše se točí kol Květnového povstání, některé verše jsou přímo poválečné a druhá pasáž jich je z roku '75 a ani zmínka o okupaci SSSR, čekal jsem a doufal jsem, že když je to vydání z roku 1990, bude tam tento okamžik alespon stopovitě obsažen, ale ani jediným motivem) každá poezie doby je jiná a současná není tak sebestředná, jak říkáš, ale je spíše postavena na zlehčení situací, ironizaci a na druhou stranu je jemná, lyrická, dotýká se toho, co pisatele bezprostředně dotklo nebo dotýká, prostě variant je spousta. myslím, že tak jako tak poezii a i jiné umění nejde bez toho, aby si tím člověk "prošel" možná tam se odráží ta sobeckost, ale rozhodně není myšlena ve špatném slova smyslu
|
Transponoval jsi dno do zajímavé polohy...:)
Dotkla se mě jak obsahem, tak i formou...a to je ta nejlepší kombinace:)
nemám co bych vytkla...
|
Komentář ze dne: 23.03.2009 16:31:27 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Hovory
Ondro, Tvé verše zrají jak víno - čím dál lepší s lahodnější chutí. Jak už napsal Pavel - miniatury Ti jdou opravdu dobře, moc se mi líbí zkratkovité vyjádření hlavní myšlenky, povedlo se Ti.
|
|
Komentář ze dne: 23.03.2009 18:12:01 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - onder (@)
Titulek: Re: Hovory
Díky. Doufám že mé víno se nezmění v ocet příliš brzy
|
| |
Komentář ze dne: 24.03.2009 19:42:20 Reagovat Nový komentář
Autor: neregistrovaný - Harr (Harr@atlas.cz)
Titulek: Re: Re: Hovory
Nemám strach...
|
|
|