Konečným zúčtováním bude třetí a poslední díl, který buď to rozumně vygraduje příběh Mášenky a Anny a vysvětlí i podivuhodný vztah autora k této dvojici, a nebo tento projekt skončí v propadlišti tisíců dalších povídek, které chtěly být něčím jiné.
Ten krásný a osobitý jazyk, s kterým si autor toliko vyhrál, v tomto druhém dílu, jakoby trochu polevil.
No a to promluvení autora ke čtenáři ve 3. odstavci ze spodu na mě tentokrát pro změnu působilo velmi rušivě.
Závěr tohoto dílu zvládnut velmi dobře.
Nezbývá než čekat.
Hodnotím - 2

Pravda, ech, pravda. Jazykové poblouznění zde není toliko velké, nicméně - jsme s tímto textem spokojeni. Neboj, čtenáři, závěr propadlištím neholduje.

Whiteshadow říká - hodnoťte a budete hodnoceni. Vidím, že to neplatí. V prvé řadě vítám nového autora. Dílo mi zpříjemnilo pobyt ve vaně (tam si čtu veškerá díla z Postřehu, knihy čtu v přírodě nebo na cestách s ČD).

Do díla se promítá řeč šlechtice zakusujícího se do kuřete. Šlechtice, který záměrně nepřikládá věcem okolo příliš velkou váhu, když o nich vypráví - a přitom jej skutečně zaujaly.

Tak na mě působí užití neurčitých slov...
"jakousi, vesměs.."

Zasáhnutí do příběhu v 3. odstavci mně rovněž nesedí.

První odstavec podněcuje představivost na plné obrátky.. místo aby se setrvačností držela v té nejlepší poloze, dílo uměle graduje, co ještě a ještě byla - tím stále zúžuje a zúžuje možnosti vlastní fantazie.

Dobře nastartované dílo, kdy je méně více, zabíjí později více a více.. i to mykání.

Šla a přinesla ještě stechýnkooo :).. budeme vypchrávět o jakési holce,.. chlamst. Mladé kuchřátko nám chutná.

Ale jinak dílo samozřejmě hodnotím kladně. Myslím si, že nejsi typ autora, který čeká na pochvalný komentář typu "líbí", proto jsem se trochu rozepsal. Je to ovšem jen vnímání díla literárního nevzdělance navštěvujícího technickou školu a ve volných chvílích věnujícího se zase technice.. A na brigádách.. no už ani neříkám.

Arch první byl lepší, mnohonásobně. Více méně souhlasím se Stínem, ovšem nemyslím, že by tato povídka měla skončit v propadlišti. Tam patří jiné. No těším se na arch třetí a rozuzlující. Snad nebude tak unavený, jako tento.

Zcela jistě to bude zvláštní sbírka dílek. Hodně osobitá. Líbí se mi jazyk, kterým je to psáno. Čte se to tak hezky, plynule, žádné krkolomné vyjádřování a přitom originální.
A taky se mi líbí popis Anny, taková kouzelná postava. Hezké, něco tak osobitého jsem vážně dlouho nečetla...