Koukám Kubo, že jsi opět vyhotovil dílo k zamyšlení a použil jsi i poznatky z nedávného kurzu, jež se týkal propojení matematiky s psychologií - k tomu mne dovedla zmínka o Bighoffově vzorci, ( na pozadí mé paměti zůstala zmínka o americkém matematiku Garretu Birghoffovi a jeho univerzální algebře - mohu se samozřejmě mýlit ve svém posouzení. Nějak jsem si Birghoffa nespojovala s pojmem krásy, líbivosti a estetična, když jsem před 5 lety psala pro jeden blog zamyšlení nad pojmem" krása", pokud jej ještě najdu, klidně přidám pár věcí do diskuze( bude-li) - ani mě nenapadlo, že bych jej ještě mohla potřebovat.

Není tomu tak. Birkhoffův původní vzorec (nepřímá funkce uspořádanosti a složitosti), upravený Levým (funkce uspořádanosti a entropie) upravil ve svém Úvodu do literární vědy olomoucký již zemřelý (nezažil jsem ho) profesor Eduard Petrů (s docentem Markem Petrů do rodiny prý není), kde jej jako funkci uspořádanosti a komplexnosti prosazoval jako estetickou funkci. Zajímavé bylo, že i když byl pan Petrů na katedře pojmem i tak dlouho po smrti a nejspíš většinu mých učitelů sám také vzdělával, tak jím upravený Birkhoffův vzorec jim ani znám nebyl (zmínil jsem jej u kolokvia v zimním semestru, vlastně jsem mluvil jen o něm a zkoušející, pan doktor Komenda, jej očividně buď neznal nebo považoval za marginální). Ale to jen tak na okraj, každopádně na Sázavě o tomto zmínka nepadla. A v posledku, ani tady jsem jej přímo nevyužil jako teorii, jen říkám, na jaké vlně se nejspíš veze a to sice právě toho "nového pohledu".

Děkuji za vysvětlení, je to zajímavé, nedalo mi to a našla jsem si zápisy z přednášek z fakulty, protože jsem si byla jistá, že tam bych měla mít o Birghoffovi zmínku - zmínka je, ale už tomu vůbec nerozumím, pokuid jsem to chápala vůbec kdy.
Zdědila jsem asi po otci - pamatuji si obhčas stránku, kde dané téma je, ale vůbec už nevím podrobnosti - otec mi vždycky vyprávěl, jak dostal u zkoušek z historie "mykénskou kulturu", věděl přesně, že je na straně 11 a že má 15 řádků textu velmi drobným písmem - jelikož považoval za zbytečné se to učit a ztrácet drahocenný čas nějakou "drobností" - vynechal těch 15 řádků a pokračoval touto vylučovací metodou dál - vymstilo se mu to. Asi jsem byla pozornější, nestalo se mi to, jen se dnes občas paměť takto oitevře - to jen na okraj.... Ještě malá douška: Nechci to kvůli sobě, ale míváš své články prošpikovány výrazy, kterým třeba všichni nerozumějí - percipient = příjemce, akcidentální = západní, diskursivní = racionálně postupující, jungiánská interpretace = dle teorie a praxe analytické psychologie švýcarského psychologa a psychiatra Carla Gustava Junga. Nepodceňuji čtenáře, ale ne všichni jsou kovaní v latině či psychologii - omlouvám se, pokud jsem se nějak dotkla , nemáím v povaze podceňování lidí.

Předně upozorňuji, že se autora nechci nikterak dotknout, tím méně urazit, ale už sám titulek "Šest vidů krásy" mi naznačil, že se tu bude příliš moudře hovořit. Připadá mi, že tímto způsobem rozebírat krásu je jako pitvání živého králíka, který pak zákonitě po nemalých útrapách pozvolna umírá. Tolik moje stručné polínko do diskuze.

To je právě ono rozpojení senzibility, o jaké jsem hovořil - panuje dnes pocit, že rozbor něčeho, co má zůstat tajemným a posvátným, musí nutně toto tajemno a posvátno zrušit.

nutno uznat Jakube, že ses to snažil podat co nejméně subjektivně, pravdou ovšem je, že ať děláme cokoli, tak to krása a estetično zůstává ryze niterně subjektivní záležitostí, jediné na čem se dokážeme shodnout, je, že opravdu krásné je jen to, na co člověk nepoložil ruku... potom je to umění a občas mi připadá, že to slovo vůbec nepochází významem ze slova "umět" ale "umělý"

Ano, subjektivní - o tom jsem mluvil při zmínění "rezonance v naší mysli" - je zřejmé, že každou myslí rezonuje něco jiného, proto je to subjektivní. A s druhou myšlenkou nevím, zda se dokážeme všichni shodnout, přijde mi jako takový lehce esencialistický ekologismus. :)

esencialistický ekologismus - to snad ani ne Kubo :)
tím jsme chtěl upozornit na metafyziku, kterou jsi také zminoval, přírodní zákony, vše co dává nějaký řád je krásné, poezie bývala aplikovaná filozofie, za antických dob, dlouhou dobu se toho lidé drželi a vpravovali do ní řád a v duchu řádu estetiku - to jsou tebou tak milované vázané verše, daktyly, trocheje, jamby, sonety, rondely,... pak to člověka začalo svazovat a vytvářel svobodné umění, kde ho pevný řád netížil, zde začala být krása subjektivní...

Antická poezie mohla být vším možným, jen ne aplikovanou filosofií. :) Poezie mluvila řečí mýtu, proti kterému právě řečtí filosofové postavili kult logu - a s řečí mýtu se museli vypořádávat (např. Parmenidova filosofie je v hexametru), ale tak, že byli proti ní (u Platóna to je zjevné) nebo psali o ní (Aristoteles), ale zcela určitě ani když pak ještě v latinské antice psal Lucretius Epikúrovu nauku do veršů, nebyla podstata antické poezie nikterak ani blízko filosofii. U některých by se sice dalo polemizovat (Anaximandros, pak samozřejmě orfické kulty, gnóze apod.), ale to je jednak zase esencialismus, jednak byly vedlejší a obvykle se do tradice okcidentální filosofie ani neřadí.

To co zmiňuješ ty, náramně připomíná teze Abramsovy, které vystihuje dobře název jeho nejznámější knihy Zrcadlo a lampa - až do romantismu tvořili umělci vesměs na objednávku a proto museli oslavovat věci, jež jim byly vybrány jako hodnotné a umění bylo spíše "zrcadlem", tedy ukazovalo svět. Od romantismu se mělo stát "lampou", která jej neukazuje, ale osvětluje a dává tak percipientovi možnost jej lépe a krásněji vidět.

Nicméně to, co říkáš, že "pak přišel zvrat", bych nezobecňoval, protože dodneška je na estetiku nahlíženo jak klasicky (svědčí o tom i to, že např. ještě před čtyřiceti lety byl ve středu estetického kánonu Chicagské školy [a nebyla to žádná vedlejší škola] Aristotelova Poetika), tak i tak, jak říkáš.

A poslední k čemu bych se vyjádřil - nakolik přísnější forma svazovala, to je otázkou. A jak jsem řekl, je-li estetický vid jeden, je formální. A rozbití dle mého ruší estetiku a ustanovuje estetikou uměleckost. Je k tomu hodně příkladů z dnešních teoretických názorů, ale to snad, Pavle, třeba po ICQ nebo na srazu. ;)