Americká prozaička, nositelka Nobelovy ceny za literaturu udělené v roce 1938

* 26. 6. 1892  -  Hilsboro, Západní Virginie, USA

+ 06. 03. 1973  -  Dunby, Vermont, USA

Pearl S. Bucková se narodila roku 1892 v rodině presbyteriánského kněze. Když jí byly tři měsíce, přestěhovali se její rodiče v souvislosti s novým misijním posláním do Zhenjiangu. Pearl následně strávila několik s přestávkami věnovanými studiu, v USA čtyřicet let. Čínsky se naučila dříve než anglicky a považovala čínštinu za svůj rodný jazyk. Kromě jazykových znalostí se Pearl důvěrně seznámila s životem prostých čínských lidí, což později využila v své literární tvorbě. Její život Číně však nebyl vždy idylický, Když byla ještě dítě, musela její rodina prchnout před násilím účastníků povstání boxerů, kteří propagovali nenávist vůči evropské kultuře představované pro ně nejen kolonialismem, ale i křesťanstvím a misionáři.

Základní vzdělání získala Pearl od své matky, která milovala literaturu, a od konfuciánského učence pana Kunga, který působil jako její vychovatel. V patnácti letech byla poslána do školy v Šanghaji, aby se připravila na další studia. Roku 1910 pak Pearl odjelal do USA studovat psychologii na Randolph-Macon Woman's College. Po promoci se roku 1914 vrátila do Číny, kde působilla jako učitelka v presbyteriánských misiích a staral se o svou těžce nemocnou matku.

13. května roku 1917 se Pearl provdala za zemědělského experta Johna Lossinga Bucka a pracovala pro něj jako tlumočnice. Roku 1920 se s manželem přestěhovala doNankingu, kde Pearl učila na místní univerzitě anglickou a americkou. Roku 1921 se jí narodila dcera Carol, trpící od narození fenylketonurií (dědičná porucha látkové přeměny bílkovin  ), kvůli které se její duševní vývoj zastavil na úrovni čtyř let. Roku  1925 adoptovala s maželem dívku Janice (ta však později přijala příjemí Walshová podle druhého mažela své adoptivní matky). Roku  1926 se Pearl Bucková nakrátko vrátila do USA, aby zde získala akademickou hodnost v oboru literatury na Cornellově univerzitě.

Svou literární činnost, ve které se inspirovala svou dokonalou znalostí čínského prostředí, zahájila Pearl Bucková psaním povídek pro časopisy. Brzy pak vydala svůj první román Východ a západ (1930). Světově se proslavila již svým druhým románem Dobrá země z roku 1931, který byl o rok později odměněn Pulitzerovou cenou. Kniha se stala prvním dílem její trilogie Hliněný dům, jejímiž další dvěma díly jsou romány Synové (1932) a Rozdělený dům (1935).

Roku 1934 byla Pearl Bucková s manželem donucena kvůli občanské válce opustit Čínu a vrátit se přes Japonsko do USA. Ještě téhož roku pak skončilo jejich manželství rozvodem. 11. června roku 1935 se Pearl znovu provdala za svého vydavatele a prezidenta John Day Publishing Company Richarda J. Walshe, se kterým adoptovala dalších šest dětí. V tomtéž roce se celá jejich rodina přestěhovala na šedesátiakrovou sto let starou usedlost Green Hills Farm v Pennsylvanii, kde Pearl strávila dalších třicet devět let svého života.

Ve své literární práci byla Pearl i nadále velice úspěšná. Za svého života napsala více než sto prací a její knihy měly značný vliv na postoj americké veřejnosti k čínské problematice. Svými příběhy z čínského venkova, které však mají spíše charakter zábavné literatury než děl s hlubokou společenskou analýzou, objevila pro čtenáře celého světa nový, do té doby téměř neznámý svět. Velký ohlas získala i její životopisná díla o osudech jejích rodičů, která vyšla roku 1936 pod názvem Exil a Bojující anděl. Roku 1938 obdržela Pearl Bucková Nobelovu ceny za literaturu „za její bohaté a přesvědčivé epické líčení života čínských sedláků a za mistrovská díla životopisná" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Pearl Bucková byla literárně velice plodná i po roce 1938. Námětem jejích prací se kromě vztahů mezi Východem a Západem stal také čínsko-japonský konflikt za druhé světové války a problematika postavení ženy jak v Číně, tak i v USA. Americké problematice se věnovala v pěti dílech napsaných pod pseudonymem John Sedges. Komunistický režim Mao Ce-tunga rozhodně odmítla a propagovala demokracii podle amerického vzoru, tak jak jí realizoval Čankajšek na Tchaj-wanu. Pro její aktivity v oblasti boje za práva žen a za rasovou rovnost se její osobou zabývala po léta FBI.

Zemřela roku 1973 v Danby ve Vermontu a pochována je v Green Hills Farm.

DÍLO:

East Wind West Wind  (1930, Východ a západ) román, česky též jako Východní vítr, západní vítr

The House of Earth  (Hliněný dům) románová trilogie, prvně souborně vydaná roku 1938, skládající se z těchto částí:

The Good Earth  (1931, Dobrá země) román přeložený do více než třiceti jazyků, ve kterém autorka líčí život chudého rolníka Wang Lunga, který se nakonec stane úspěšným velkostatkářem. Sons  (1932, Synové) román líčící osudy Wamgových synů, kteří nesdílejí otcovu lásku k půdě, na které vybudoval svou rodinu

A House Divided  (1935, Rozdělený dům) román, pokračování románu Synové. Těsně před svou smrtí začala autorka pracovat na čtvrtém díle s názvem The Red Earth (Rudá země), který však zůstal torzem

The First Wife  (1933, První žena) sbírka povídek

All Men Are Brothers  (1933, Všichni lidé jsou bratři) stylisticky skvělý překlad lidového čínského románu ze 13. století s názvem Příběhy jezerního břehu, jehož autorem je Š'Naj-an.

The Mother  (1934, Matčin osud) román

The Exile (1936, Exil) kniha vzpomínek na matku

Fighting Angel (1936, Bojující anděl) kniha vzpomínek na otce,

This Proud Heart (1938, Hrdé srdce) román líčící na osudech umělecky tvořivé ženy postavení žen v tehdejší americké společnosti a jejich zápas za rovnoprávnost s muži ve všech sférách společenského života

The Patriot (1939, Vlastenec) román o střetnutí čínského intelektuála s japonskou kulturou i agresí vůči Číně a o tom, jak je jeho idealismus rozdrcen brutalitou války

The Chinese Novel (1939, Čínský román) vydání přednášky, kterou Pearl Bucková přednesla při příležitosti udělení Nobelovy ceny

Other Gods (1940, Jiní bohové) román

China Sky  (1941, Čínské nebe) román

Today a Forever  (1941, Dnes a navždy) sbírka povídek

Dragon Seed  (1942, Dračí sémě) román o boji Číňanů proti Japoncům za druhé světové války

The Promise  (1943, Slib) pokračování románu Dračí sémě

Portrait of Marriage  (1943, Příběh jedného manželství) psychologický román odehrávající se v USA v prvních desetiletích 20. století, ve kterém autorka líčí příběh zdánlivě nerovného manželství talentovaného malíře z bohaté filadelfské rodiny a půvabné selské dcery, jež je však pro oba zdrojem štěstí

Twenty-Seven Stories  (1943, Dvacet sedm povídek) sbírka povídek.

Dragon Fish (1944, Dračí ryba) kniha pro děti

The Towmsman (1945, Měśták) román napsaný pod pseudonymem John Sedges

Pavilion of Women  (1946, Pavilón žen) román zabývající se problematikou postavení žen v Číně

The Angry Wife (1947, Rozhněvaná žena) román napsaný pod pseudonymem John Sedges, odehrávající se v USA v době války Severu proti Jihu a líčící milostný vztah bývalé otrokyně a Jižana, bojujícího za armádu Severu

The Big Wave  (1947, Velká vlna) kniha pro děti

Far and Near  (1948, Daleko a blízko) sbírka povídek

Peony (1948, Pivoňka) román

Kinfolk  (1949, Příbuzenstvo) román

The Long Love (1949, Dlouhá láska) román napsaný pod pseudonymem John Sedges

The Child Who Never Grew (1950, Zůstala dítětem) autobiografická próza líčící příběh autorčiny duševně zaostalé dcery

God's Men (1951, Boží lidé) román

The Hidden Flower  (1952, Skrytá květina) román o lásce japonské dívky a amerického vojáka

Bright Procession  (1952, Zářivé procesí) román napsaný pod pseudonymem John Sedges

Voices in the House (1953, Hlasy v domě) román napsaný pod pseudonymem John Sedges

My Several Worlds  (1954, Moje různé světy) autobiografie

Imperial Woman  (1956, Císařova žena) historický román o poslední čínské císařovně

Letter from Peking (1957, Dopis z Pekingu) román

Command the Morning (1959, Příkaz na úsvitu) román týkající se snahy vyvinout atomovou bombu a etických problémů jejího svržení na Hirošimu

The Christmams Ghost  (1960, Vánoční duch) kniha pro děti

Satan Never Sleeps  (1961, Satan nikdy nespí) román

     The Time Is Noon  (1966, Je teprve poledne) román odehrávající se v Pennsylvanii ve dvacátých letech 20. století. Jeho hrdinkou je pastorova dcera, která se vrátila ze studií a spřádá sny o plném životě, lásce a dětech. Tyto sny se však postupně rozpadávají, když mladí členové rodiny odcházejí do světa, rodiče umírají, a když se osamělá provdá za prostoduchého farmářského syna a tento sňatek jí přináší rozčarování. Hrdinka však nezoufá, nachází nový smysl života a je si vědoma, že není pozdě, že „je teprve poledne"

The Good Deed  (1969, Dobrý skutek) sbírka povídek

The Three Daughters of Madame Liang (1969, Tři dcery paní Liang) román

China as I See I (1970, Čína jak jí vidím já) eseje

    Mandala (1970) román odehrávající se v Indii

China, Past a Present  (1972, Čína, minulost a současnost) eseje

Filmové adaptace

     The Good Earth  (1937, Dobrá země) USA, režie Sidney Frankin

Dragon Seed  (1944, Dračí sémě) USA, režie Jack Conway a Harold S. Bucquet, v hlavních rolích Katharine Hepburnová a Walter Huston

China Sky  (1945, Čínské nebe) USA, režie Ray Enright

The Big Wave  (1961, Velká vlna) USA a Japonsko, režie Tad Danielewski

Satan Never Sleeps (1962, Satan nikdy nespí) USA, režie Leo McCarey

Survival (1965, Průvodce) Indie, režie Vijay Anand a Tad Danielewski

Ting yuan li de nu ren (2001, Pavilón žen) Čína, režie Ho Yim

Česká vydání

Číňanka vypravuje - Národní politika, Praha 1934, románová příloha

Dobrá země - Družstevní práce, Praha 1934, přeložila Gerta Schiffová-Langerová, znovu 1936, 1937, 1938, 1941, 1946 a 1948

Synové -  V. Čejka, Praha 1936, přeložil Quido Palička, znovu 1940 a Rudolf Schütz, Praha 1946 a a 1948

Rozdělený dům - V. Čejka, Praha 1936, přeložil Quido Palička, znovu 1940 a Rudolf Schütz, Praha 1946 a 1948

Matčin osud - Družstevní práce, Praha 1936, přeložila Gerta Schiffová, znovu 1941

Východ a západ - Rudolf Škeřík, Praha 1936, přeložila Hana Skoumalová

První žena a jiné povídky z Číny - A. V. Novák, Černošice 1938, přeložil Bedřich Hohaus

Bojující anděl - Stanislav Plzák, Praha 1940, přeložila Staša Jílovská

Vlastenec - Evropský literární klub, Praha 1940, přeložil Bohuslav Schulz, znovu František Hnyk, Litoměřice 1945

Dračí sémě - Novela, Brno 1946, přeložila Věra Hrubešová

Dračí sémě - Novela, Brno 1947, přeložil Vojtěch J. Formánek

Dnes a navždy - V. Škubal, Praha 1947, přeložili Hana Bílková a Václav Šnajdr, znovu 1948

Pavilón žen - V. Šmidt, Praha 1947, přeložila Hana Šnajdrová-Bílková, znovu 1948

Příběh jednoho manželství - Karel Voleský, Praha 1948, přeložila Reli Bernkopfová

Zůstala dítětem - Státní úřad sociálního zabezpečení, Praha 1966, přeložili M. Brandejská a Alois Bejblík, vydáno jako neprodejné výtisky

Dobrá země - Odeon, Praha 1968, přeložila Eva Kondrysová, znovu Knižní klub, Praha 1993

Příběh jednoho manželství - Odeon, Praha 1970, přeložila Jarmila Urbánková, znovu Motto, Praha 2000

Je teprve poledne - Odeon, Praha 1971, přeložila Eva Kondrysová

Hrdé srdce - Melantrich, Praha 1977, přeložila Gabriela Nová

Hrdé srdce - Knižní klub, Praha 1993, přeložila Mariana Stříbrná

Východní vitr, západní vítr - Knižní klub, Praha 1994, přeložila Věra Heroldová-Šťovíčková

Citáty:

Lásku si nelze vynutit ani vyloudit lichotkami, přichází sama, nehledaná, nečekaná, nežádaná.

Každá nešťastná láska zčeří v člověku hladinu jeho duše jako kámen hozený do vody.

Hovor o lásce žádá vždy svůj čas. Není to slovo, které by bylo možno ledabyle vyslovit jedním dechem s jinými obyčejnými slovy.

Žena je kořenem, muž stromem. Strom vyroste vysoko jen tehdy, má-li silné kořeny.

Malá láska, která je stále obměňována, má delší trvání než velká, která strnula ve svém vývoji.

Moudré je vzdát se dohasínající lásky dříve, než jsme k tomu donuceni i okolnostmi.

Mít někoho rád je jen jedna stránka věci - ta pohodlnější. Snášet se s ním, ta druhá - ta plná nedorozumění.

Kdo chce uzavřít manželství z rozumu, musí se oženit z lásky

Nejnebezpečnějšími nemocemi srdce jsou vždy nenávist, závist a lakota. Dobrý

City jednou umrtvené, se dají ještě vzkřísit, ale jen dočasně.

Každý někomu uvízne v srdci, i když si na něj nečiní nárok.

Srdce je záclona, jež lidem často zaclání ve výhledu

Mám vás vojáků až po krk! Nic neděláte a vyžadujete, abychom vás živili.

Dobrá země

Čínský rolník Wang Lung žije v chatrči společně se svým starým otcem. Živí se pěstováním kukuřice, obilí a rýže. Na tom závisí jejich životy. Za ženu dostane otrokyni O-Lan, služku z domu největšího boháče v kraji. Ta není příliš hezká, ale je pracovitá a poslušná, navíc téměř nemluví.
Po čase se Lungovým narodí syn. Začíná se jim lépe dařit, a tak může Wang odkoupit kus pole od boháče Chuanga. Jednoho roku však přijde veliká neúroda, která Wanga přinutí odejít na jih do města hledat obživu. Tam však Lungovi žijí velice nuzně, děti mají hlad a musí krást. Wang se také musí skrývat, aby nebyl odveden do armády.
Mohl by získat peníze prodejem dětí do velkého domu, ale nechce se k tomu snížit. Zúčastní se povstání chudáků a spolu s nimi vtrhne do boháčova domu, kde dav rozkrade cennosti. Potom se konečně celá Wangova rodina může vrátit do rodného domu.
Wang pilnou prací zbohatne a kupuje další pole. Velké částky však platí loupežníkům, kteří ho neustále ohrožují. Wang zbohatne a své syny pošle studovat. Zamiluje se také do mladé dívky jménem Lotosový květ. Rodinné rozpory vyvrcholí, když Wang přivede Lotosový květ do domu. Postaví jí vlastní dům a zahrnuje ji dary, ale O-Lan se vzepře a odmítá jí sloužit.
Synové se brzy ožení, ale jejich ženy se stále hádají. Obě rodiny se od otce snaží získat co nejvíce peněz a polí, otec však na své půdě velice lpí. Teprve po smrti O-Lan si Wang uvědomí, jak ji měl rád a jak mu celý život pomáhala, aniž by se dočkala vděku. Wang brzy umírá také, ale na smrtelné posteli klade synům na srdce, aby se drželi půdy, neboť jen ta je tím hlavním pro jejich život. Synové však již u otcovy smrtelné postele věděli, že všechna pole prodají a peníze si rozdělí.