Židovský prozaik polského původu. Nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1978.
Narozen: 14.07. 1904   - Leoncin u Varšavy, Polsko   
Zemřel:    24.07.1991  -   Surfside na Floridě,  USA  

Singer se narodil se jménem Icek-Hersz Zynger jako syn chasidského    rabína. Jeho matka Batšeba byla také dcerou rabína; z jejího jména později Singer odvodil svůj přídomek Bashevis (syn Batšeby). Jeho starší bratr Israel Joshua Singer byl také spisovatel a byl prvním kdo jej výrazně ovlivnil v literární tvorbě.

V roce 1935, v době rostoucího antisemitismu v Evropě, Singer emigroval do Spojených států amerických, když odjel z Varšavy vlakem přes Německo do Cherbourgu, odkud odplul lodí přes Atlantský oceán. V Polsku zanechal svou ženu Ráchel a syna Izraela, který odešel do Moskvy a později do Palestiny. Singer se usadil v New Yorku, kde se začal živit jako novinář v židovských novinách „The Forward". V roce 1940 se oženil s Almou Haimann, která předtím emigrovala z Německa. V roce 1943 získal občanství USA.

Vegetariánství

Isaac Bashevis Singer byl proslulý tím, že odmítal jíst maso - vegetariánem byl 35 let svého života a často se toto téma objevovalo v jeho povídkách. V povídce Řezník napsal dokonce toto:
„Ve vztahu ke zvířatům jsou všichni lidé nacisty. Pro zvířata je jejich život navždy Treblinkou."


Život v datech:

* 1907 - Singerova rodina se stěhuje do Radzymina
* 1908 - Stěhování do Krochmalné ulice ve Varšavě, kde Singerův otec nastupuje funkci rabína. Toto místo významně ovlivní několik Singerových děl. Isaac Bashevis začíná navštěvovat cheder
* 1914 - Singerova sestra Hindele Ester se provdává, jeho bratr Israel Jošua (pozdější významný spisovatel) se skrývá před odvodem do ruské armády.
* 1917 - Isaac Bashevis s matkou a mladším bratrem odjždějí do Bilgoraje
* 1921 - Isaac Bashevis vstupuje do rabínského semináře ve Varšavě, kde po roce studium přerušuje a vrací se zpět do Bilgoraje.
* 1923 - Stěhuje se do Varšavy, kde nastupuje jako korektor v židovském týdeníku Literarishe Bleter. V tomto časopise je redaktorem jeho bratr Israel Jošua. Isaac Bashevis píše knižní recenze, překládá do jidiš romány, například Ericha M. Remarqua nebo Thomase Manna.
* 1926 - Literární debut - povídka Ve stáří. Je odměněna v soutěži týdeníku Literarische Bleter.
* 1929 - Umírá Singerův otec. Na svět přichází první a jediné dítě Isaaca Bashevise - syn Israel, jehož matkou je komunistka Rachel Poncz. Israel Zamir, jak bude znít jeho jméno později, napíše po smrti Isaaca Bashevise knížku Cesta za mým otcem, Isaacem Bashevisem Singerem, kde bude popisovat cestu do USA za otcem, který emigroval a utekl od rodiny.
* 1933 - První román Isaaca Bashevise - Satan v Goraji. Je otiskován na pokračování v židovském literárním časopise Globus. Jeho bratr emigruje s rodinou do Spojených států.
* 1934 - Der Haint, pařížský židovský deník a newyorský The Forwards, kam dopisuje bratr Israel Jošua, začínají otiskovat texty Isaaca Bashevise Singera.
* 1935 - První knižní vydání románu Satan v Goraji. Isaac Bashevis odjíždí do New Yorku a začíná pracovat v The Forwards.
* 1937 - Potkává Almu Haimann-Wassermannovou, která kvůli němu brzy nato opouští muže i děti.
* 1939 - Matka I.B. Singera Batševa a mladší bratr Moše jsou vyvezeni do Kazachstánu, kde za neznámých okolností umírají
* 1940 - Svatba Isaaca Bashevise s Almou Haimann- Wassermannovou. Stává se členem redakce The Forwards, kde pracuje až do své smrti.
* 1944 - Ve věku 51 let umírá starší Singerův bratr Israel Jošua.
* 1945 - Vychází Hlupák Gimpl - jedna z nejslavnějších povídek I. B. Singera
* 1946 - The Forwards začíná na pokračování uveřejňovat román Rodina Moskatova, který Singer dedikoval Israelu Jošuovi. Román vychází tři roky a je jedním ze stěžejních románů Isaaca Bashevise Singera.
* 1950 - Knižní vydání Rodiny Moskatovy v anglickém překladu.
* 1953 - Partisan Review - exkluzivní čtvrtletník, otiskuje Hlupáka Gimpla v překladu Saula Belowa. Singer začíná publikovat v magazínech The New Yorker, Harper's a Esquire.
* 1954 - Umírá Singerova sestra Ester Kreitmanová
* 1955 - První anglické vydání Satana v Goraji
* 1956 - Světnice, kde otec soudil, vzpomínky I. B. Singera, vycházejí v New Yorku.
Během několika dalších let vydává na pokračování v The Forwards mimo jiné Stíny nad Hudsonem, Loď do Ameriky, Otroka a anglicky Kejklíře z Lublinu, Krátký pátek a jiné povídky.
* 1966 - Nepřátelé, přívěh lásky vychází na pokračování v The Forwards. Singer publikuje první z mnoha knížek pro děti - Koza Zlate a jiné povídky. Anglicky vychází Světnice, kde otec soudil a sbírka Vybrané povídky.
* 1970 - Dostává National Book Award, nejvyšší americkou literární cenu za svou sbírku povídek Vášně.
* 1973 - Singerovi kupují byt na Floridě, kde budou od té doby trávit každou zimu.
* 1974 - Nationa Book Award za sbírku povídek Korunka z peří
* 1975 - Doktorát honoris causa Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Scénická adaptace knížky Jentl na Broadwayi.
* 1978 - Filmová adaptace Kejklíře z Lublinu. Druhý svazek povídek Mladík hledající lásku (ty pak vyjdou v češtině souhrnem ve sbírkách Staré lásky a Vášně). Na podzim dostává Singer Nobelovu cenu. Poprvé vychází v angličtině Šoša.
* 1981 - Ztracený v Americe - třetí svazek vzpomínek
* 1983 - Filmová verze Jentl. V hlaví roli Barbra Streisand, která je režisérkou i producentkou filmu.
* 1984 - Vychází svazek vzpomínek Láska a vyhnanství, publikovaná dříve po jednotlivých částech.
* 1986 - Vydána poslední sbírka povídek Metuzalémova smrt a Král polí.
* 1989 - Singerovi je udělena zlatá medaile, nejvyšší cena American Academy and Institute of Arts and Letters.
Paul Mazursky režíruje filmovou verzi Nepřátel: Příběhu lásky
* 1991 - 24. července umírá na Floridě ve věku 87 let. Je pohřben na židovském hřbitově Beth El Cemetery v Paramusu, New Jersey.

Dílo

Singer tvořil téměř výhradně v jidiš; napsal řadu novel, knih pro děti, esejů a článků. Nejznámější jsou jeho povídkové knihy, z nichž řada vyšla v češtině. V jeho románech i povídkách se ukazuje těžký život židovského národa, jak v Polsku tak i po válce. V Polsku musejí bojovat s antisemitismem, po válce pak bojují s dědictvím šoa. Některé jeho povídky jsou plné židovské mytologie - především pak sbírka Korunka z peří, která je považována za vrchol jeho povídkářského umění. Další jeho velké téma je láska, často osudová a nepochopitelná. Jeho hlavní hrdinové jsou často na okraji společnosti, někdy to jsou odpadlíci nebo rebelové.

V češtině zatím vyšel jeden jeho životopis - knížka Singer - Krajiny paměti polské autorky Agaty Tuszyňské.

 Povídky

Skutečnost v nich nabývá  groteskní rysy a děj se propojuje do fantaskního světa. Autor klade důraz na napínavou zápletku, zajímá se o nevšední a paradoxní povahy.
Jeho povídkové knihy vynikají žánrovou různorodostí, příběhovou pestrostí, mají vážnost i humor:

* Korunka z peří
* Světnice, kde otec soudil
* Vášně
* Staré lásky
* Spinoza z Trhové ulice
* Další příběhy z otcovy světnice
* Obraz a jiné povídky
* Krátké pondělí (česky nevyšlo)
* Smrt Metuzaléma (česky nevyšlo)
* Stará láska a jiné povídky

Romány a novely

* Hlupáci z Chelmu a jejich dějiny
* Rabín a čarodějnice
* Král polí
* Rodina Moskatova
* Dědictví
* Panství
* Láska a vyhnanství (autobiografická knížka)
* Kajícník
* Certifikát
* Stíny nad Hudsonem
* Kejklíř z Lublinu
* Otrok
* Šoša
* Mešuge
* Satan v Goraji
* Vyvrhel
* Nepřátelé: Příběh lásky

Singer vyvolává svou tvorbou ztracený svět polských Židů a představuje jejich existenci před holocaustem. Jeho obsáhlý román, Rodina Moskatova, pokračující díly Statek a Sídlo, má velký počet hrdinů, přesahujících několik generací. Tyto knihy zaznamenávají proměny v možném vývoji početné židovské rodiny konce 19. a počátku 20.století, jejich členů, kteří jsou ovlivněni sekularismem (oddělením víry od běžného života) a asimilací, snahou přizpůsobit se moderní době.
Singerovy kratší povídky zkoumají různé způsoby pokušení zlem, jako v Kejklíři z Lublinu, pomateném mesiášství židovských venkovanů v 17. století v Satanovi v Goraji, a učiní otrokem židovského učence v Otrokovi. Jeho příběhy jsou naplněné židovským folklorem, legendami a mystikou, které zobrazuje s hlubokým porozuměním slabých stránek osobnosti, spočívajících v lidské povaze.

Film:                                     

Kejklíř z Lublinu

- Palestina/USA -1978

Režie: Menahem Golan

Jentl
Muzikál - 1983

Koprodukce: VB,USA,ČSR
Délka:     132 minut
Hrají:     Mandy Patinkin, Barbra Streisand, Amy Irving, Miriam Margolyes, Nehemiah Persoff, Steven Hill
Režie:     Barbra Streisand

Barbra Streisandová ve své životní roli polské židovské dívky, která, přestože jí to víra zakazuje, touží po vzdělání. Přestrojí se proto za mladíka a nastoupí do školy. Vše se ale zvrtne v okamžiku, kdy se zamiluje...
Slavná americká herečka se ujala také režie tohoto filmu.

Nepřátelé: Příběh lásky

USA - 1991

113 minut

Režie: Paul Mazursky

Hrají: Ron Silver, Anjelica Huston,Lena Olin, Margorzata Zajackowska

Příliš mnoho žen na jednoho muže aneb krutý osud nechtěného bigamisty. Polský Žid Herman Broder, žije v roce 1949 na newyorském Coney Islandu s bývalou rodinnou služkou, naivní křesťankou Jadwigou, která ho za války skrývala v seníku, a tak mu zachránila život. Manželství z vděčnosti však Hermana neuspokojuje. Pořídí si milenku Mášu, která přežila koncentrační tábor a v divokém milování se snaží zapomenout na prožité hrůzy. Když se v New Yorku nečekaně zjeví jeho první manželka Tamara, o níž mu očití svědci tvrdili, že zahynula, Herman se začne beznadějně zaplétat do vlastní pavučiny lží a polopravd... 

Ukázka:

Satan v Goraji


Podzim roku 1665. Už týden lilo jako z konve a v noci burácela vichřice, jako by se oběsilo sedm čarodějnic. Ten nečas vyplavil sklepy, odloupl omítku ze zdí, uhasil oheň v kamnech. V lesích to vyvrátilo mnoho stromů i s kořeny. Na nedaleké bystřině se udělal zátaras a voda zalila přilehlé doliny. Křídla větrného mlýna se utrhla z řetězů, a tak se mouka těžko sháněla. Těch několik gorajských boháčů, kteří si nachystali zásoby v létě, nechodilo ani ke společným modlitbám, aby se nemuseli dívat na chudé a poslouchat jejich nářky. Tito hospodáři pospávali pod duchnami, živili se horkou krupičnou kaší, kouřili tabák a vzpomínali na dávné jarmarky a na to, jak potrhlí statkáři rozhazovali dukáty. V noci ani nezažíhali světlo ze strachu před zloději, stále byli připraveni zakopat svůj majetek a vzít nohy na ramena. V chudých chalupách stály hrnce prázdné a studené. Cesty byly zničené a nebylo vidět žádnou fůru. Jen zřídka se ukázal sedlák s nevelkým pytlem na zádech. Zapadal po lýtka do bláta, čenichal mezi krámky a dlouho váhal, než trochu obilí prodal. Ženské ve velkých mužských botách, s potrhanými šátky na hlavě se k němu vyštrachaly jako ponravy z děr, chytaly ho za ruce a smlouvaly tak dlouho, až jim bezzubá ústa zmodrala zimou.
"To je drahé, panáčku!" říkaly napůl jidiš, napůl rusínsky.
"Mor na tebe... Rány egyptské na tvoju holovu..."
V Goraji nebylo klidno. Poselák, který se po svátcích stanů vydal na venkov, už se nevrátil a říkalo se, že
ho gójové zamordovali a uloupili mu půl kopy grošů. Mladý nákupčí, který nocoval u známého křesťana ve stodole, uslyšel uprostřed noci, jak si na něho hospodář brousí sekeru, a jen zázrakem se zachránil. Nemocní chřadli a jeden po druhém umírali. Šábes Grunam si pak ráno přivstal a na každé dveře zaklapal dřevěnou paličkou, aby lidé věděli, že mají vylít vodu ze džberů a připravit se k pohřbu. Reb Bejniš se pokoušel chudáky v jejich bídě podpořit. Vydal ustanovení, že zámožní mají dávat desátek z pečiva a krup, z bobů a hrachu, z oleje a polen. Každý čtvrtek obcházeli město
dva správci milodarů s pytlem, pro velkou drahotu však lidé začali skrblit a živobytí poschovávali. Masa mohl být dostatek, protože telata byla lacino ke koupi. Ale starý řezník přišel o život při pogromech a žádný se tu už neusadil - chtěl-li člověk porazit tele, musel je hnát na jatka celé míle.
K nepoznání se změnil Goraj, to staré židovské město. Kdysi mělo všechno svůj řád. Mistři tovaryši pracovali a kupci se věnovali obchodům; tchánové dávali stravu a zeťové studovali; chlapci chodili do školy a k děvčatům chodila rabínová. Na všechny městské záležitosti dohlížel reb Eleazar Babad a sedm starších. Pokud se někdo provinil, byl předvolán k soudu, neřídil-li se výrokem, byl zbičován důtkami nebo zamčen do obojku v předsíni modlitebny. Ve čtvrtek a pátek chodili potřební s mošnami po domech, v sobotu shromažďovaly ženy pověřené správou dobročinnosti chalu a maso, ryby a ovoce. Když byla v chudé rodině panna nad patnáct let, složila se obec, pořídila věno a vdala ji za sirotka nebo za staršího člověka, vdovce. Jen s tím, co se vybralo na svatbě, vystačil mladý pár několik let. Později si muž našel výdělek, nebo se vydal do světa a na cestu dostal vysvědčení nemajetnosti. Někdy se ovšem přihodily i lecjaké nepříjemnosti. Tak třeba se manželé neshodli a kvůli rozvodu se muselo až do Janova; nevěděli totiž, jak napsat do rozvodové listiny povinnou formuli "...v Goraji na řece N...", protože gorajská řeka měla jména dvě.

Obsah díla:

Golem

Z anglického originálu The Golem vydaného v roce 1996 přeložila Petra Klůfová a vydalo nakladatelství Volvox Globator v roce 1999.

Pohádku o hliněném Golemovi vydal autor v roce 1982 jako památku všem utlačovaným na celém světě. Vypráví o životě Židů v Praze za doby císaře Rudolfa II., kdy byli tito obviňováni z vykonstruovaných zločinů, například únosů a vražd malých křesťanských dětí za účelem získání jejich krve pro pečení macesů k velikonočním svátkům.
Hrabě Bratislavský,  vdovec, žijící s malou dcerkou Hankou  tráví  veškerý čas v hernách. Už prohrál celé své jmění a na jpodíl dcery nemá právo..
Je před velikonocemi, opět prohrál a měl by zaplatit velké peníze, jinak ztratí čest. Jde proto za Židem Rebem Eliezerem, aby mu půjčil, ale ten odmítá, protože mu nevrátil už předchozí půjčky. Hrabě vyhrožuje, že pokud mu nepůjčí, zaplatí to životem a peníze z něj stejně dostane. Od výhrůžek není daleko k činům.
Hrabě obviní Eliezera, že mu zabil dceru a jako svědky si bere šilhavou služebnou a opilce Štěpána. Koná se soud, vyšetřující soudce, známý hraběte, nechá Eliezera uvěznit, aby z něj při mučení dostal přiznání k vraždě. Teprve potom může být popraven, a hrabě by tak zísal majetek své dcery, kterým zaplatí dluh v kartách.
O nespravedlivém procesu ví celé židovské gheto, i rabi Löw, člověk nanejvýš spravedlivý a zbožný.
Když tento usedne k noční modlitbě, v místnosti se zjeví poutník( posel Boží)  a poručí mu, aby stvořil  z hlíny Golema. Na čelo mu má vyrýt jedno z Božích jmen, díky kterému  jej oživí. Veškeré toto dění by mělo být pečlivě utajeno stejně jako Golemovo jméno - Josef.
.
Rabi poručil svému sluhovi Todrusovi, aby nanosil na půdu synogogy pytle s hlínou a přes noc z hlíny Golema vytvořil.
Na čelo mu vyryl Boží jméno a pak poslal sluhu, aby pro něj přinesl nějaké oblečení.
Prvním úkolem, kteržý Golemovi rabi  dal bylo - najít křesťanskou dívku Hanku, protože Eliezer se ani po mučení ke zločinu, který nespáchal, nepřiznal. Golem svůj úkol splnil - 
vstoupil do jednací síně s Hankou v náručí a než se kdokoli nadál, odešel. Všichni oněměli hrůzou z jeho velikosti. Hanka na dotaz soudce řekla, že byla schovaná ve sklepě, kam jí na rozkaz tatínka zavřeli služka se Štěpánem. Soud Žida osvobodil a k smrti odsoudil hraběte.
Lidé se začali ptát, kdo byl ten obr a rabi jeho existenci nemohl dlouho tajit. Golem začal chodit mezi lidi, choval se jako malé neohrabané dítě. I císař Rudolf II. se zajímal, ale rabi jeho existenci tajil dál. Slíbil pouze, že se Golema zbaví, jakmile Židům nebude hrozit nebezpečí.
Rabiho žena Genendel ho chtěla využít na vykopání bájného pokladu Židů. Tak dlouho mámila z muže pravdu až jí to všechno prozradil. Poručil Golemovi, aby poklad vykopal, ten však odmítl. Tak rabi  poznal, že nad ním ztratil moc.  Golem měl chránit životy Židů, ne množit jejich majetky.
Dál chodil po Praze a sám se učil, poznával lidi, pomáhal jim, rabiho již neposlouchal. Jednou císař poručil, aby se Golem postavil do čela vojska.  Rabi poznal, že je zle, že to nesmí dopustit, jenže  Golem ho  neposlouchal, nemohl mu  tedy smazat z čela svatý nápis a  zbavit jej tak života. Zavolal si na pomoc služebnou Miriam, která se s Golemem přátelila a jíž důvěřoval. Měla zavést Golema do sklepa a opít ho vínem. To se podařilo, Golem po víně usnul a rabi mu nápis smazal. Zbavil jej tak života. S tím se ze světa ztratila i Miriam. Lidé si pak vyprávěli, že se utopila.

Citáty:

Pokud někdo nedělá svou práci pro peníze, ale z lásky, přenese tuto lásku i na druhé.

Žijí staletí v Evropě, ale stále se chovají, jako kdyby včera odešli z Jeruzaléma do vyhnanství

www.wikipeedia.cz

www.studentský unterground.cz