Americký prozaik a básník. Držitel dvou významných ocenění v oblasti literatury. Pulitzerovou cenou v roce 1963 a Nobelovou cenou za literaturu v roce 1949.

William Faulkner pocházel ze staré jižanské rodiny. Jeho praděda, plantážník a plukovník, William Faulkner, bojoval v občanské válce a proslul i jako autor  tehdy populárního románu Bílá růže z Memphisu.

Rodinná tradice, vyprávění o osudech prarodičů a nejrůznějších příbuzných i o minulosti rodného Mississippi, se stala základním faktorem Faulknerovy inspirace.

Když bylo Williamu Faulknerovi pět let, přestěhovala se zchudlá rodina do Oxfordu. V Oxfordu začal  chodit do školy. Již v době základní školní docházky prohlašoval, že se stane, stejně jako jeho praděda, spisovatelem. Na konci 1. světové války strávil rok na Mississippské univerzitě.

Po leteckém výcviku v Kanadě byl v roce 1918 jako kadet poslán s Královským letectvem do Francie. Při cvičném letu byl raněn.

William  byl od mládí vášnivým čtenářem a samoukem. Velmi brzy se začal zabývat literaturou, třebaže byl nucen vykonávat mnohá jiná povolání -  byl natěračem, prodavačem, pracoval na poště atd. Americký Jih byl plný rozdílů. Žily zde zbytky aristokracie z otrokářské doby, ale i převážně černošská spodina.

William Faulkner vystupoval jako obránce práv černochů. Celý život hájil právo umělce na soukromí. Vytýkal žurnalistům a kritikům, že ocenění umělcova díla spojují se zveřejňováním autorova soukromého života.

V roce 1929 se William Faulkner oženil s Estelle Oldhamovou a měl s ní dvě děti - syna, který zemřel v dětství, a dceru Jill.

Od poloviny 30.let pobýval několikrát v Hollywoodu, kde pracoval jak scenárista. Po 2. svět. válce, už jako nositel Nobelovy ceny, podnikl několik oficiálních cest do zahraničí, navštívil  i Japonsko. V letech 1957 - 1958 působil na Virginské univerzitě. Poslední roky svého života trávil střídavě v Charlottesvillu ve Virgínii, kde žila jeho provdaná dcera, a v Oxfordu.

Dům, který William Faulkner vlastnil od roku 1930, a hrob v Oxfordu

Dílo:

William Faulkner psal v duchu naturalismu i moderny. Ve svých příbězích proniká do psychologie lidí, analyzuje život amerického Jihu. Většina Faulknerova

díla je spjata s rodným státem Mississippi a s městem Oxfordem. Ve svých prózách vytvořil vlastní smyšlené dějiště příběhů Yoknapataphský kraj.

Po celý život Faulkner psal a vydával povídky. Časopisecky jich vyšlo na 70, řadu však později zpracovával do svých románů.

Výrazně osobité dílo Williama Faulknera silně zapůsobilo nejen na čtenáře, ale i na nové generace spisovatelů - nový pohled na skutečnost, usilující o netradičně širší a pravdivější postižení rozpornosti světa.

Mramorový faun - sbírka básní

Vojákův žold - 1926, románová prvotina

Yoknapatawphaská sága - soubor dalších děl, vydávaných v různém období. Název je odvozen od místa děje na americkém jihu. Toto místo neexistuje, jedná se typický jižanský okres. Hlavním tématem knihy je úpadek starých plantážnických rodin Sartorisových a Compsonových. Objevuje se tu i generační konflikt, problematický vztah k černochům, společenské násilí a vzestup nových společenských vrstev po porážce Jižanů v občanské válce.

Moskyti - druhý Faulknerův román, satirická historie jednoho výletu neworleanské bohémské společnosti na zábavní jachtě

Sartoris - 1929, román, příběh ze severního Mississippi. Román líčí návrat mladého Bayarda Sartorise z 1. světové války a poslední rok jeho nevyrovnaného života. Dílo se nesoustřeďuje jen na osudy mladého veterána, slepě a sebevražedně hledajícího smysl svého života, ale na historii celé upadající aristokratické rodiny Satorisů.

Hluk a zuřivost - 1929, román, otřesný, až hrůzný portrét duševní a morální degradace jižanské rodiny Compsonů v prvních desetiletích 20. století. Část příběhu poslední generace Compsonů vypráví syn idiot. Seznamuje čtenáře se světem čtyř dětí alkoholika a cynika Jasona Copsona a jeho neurotické ženy.

Když jsem umírala - román, groteskně tragický a otřesný příběh ze života bílé chudiny, líčí odhodlání Burdenovy rodiny splnit přes všechny překážky slib daný umírající matce, že její tělo odvezou a pochovají ve městě, kde jsou pochováni i její příbuzní

Svatyně - román. O hodnotě tohoto díla sám autor zapochyboval a první verzi přepracoval. Jde o nejděsivější Faulknerovu prózu. Námět čerpal autor z jeffersonského podsvětí. Vypráví o znásilnění mladičké Temple Drakeové a vraždě prosťáčka Tommyho i o marném úsilí právníka Horace Benbowa prosadit spravedlnost.

Srpnové světlo - román, myšlenkově hlubší a vyváženější Faulknerovo dílo. Vypráví o cestě naivní a důvěřivé těhotné dívky za zmizelým milencem. Děj líčí dramaticky otřesný život Joea Christmace, který je nemanželským dítětem údajně s podílem černošské krve

Absolone, Absolone! - složitý, ale mistrný román, rodinné drama plantážníka Thomase Sutpena

Nepřemožení - román vracející se k historii rodiny Sartorisů, vypráví o mládí Bayarda Sartorise a jeho babičce Millardové v 60. letech a 70. letech 19. století, v době občanské války a éře rekonstrukce Jihu

Pylon - román z leteckého prostředí

Divoké palmy - zde autor spojil dvě samostatné osudové historie, tragický příběh nesmlouvavé a nakonec sebevražedné lásky dvou milenců

Stařec Mississippi - groteskně tragický osud trestance za velké povodně na Mississippi

Trilogie - zde autor uložil své celoživotní pozorování a úvahy o charakteru Yoknapatawphského kraje a o jeho obyvatelích. Kronika sleduje život Flema Snopese od konce 19. století až do roku 1946, jeho cestu z vesnice do města a nakonec do panského sídla. Dílo se snaží postihnout nezadržitelný běh času a vývoj přerůstající v třetí části rámec kraje a dotýkající se až celospolečenských aspektů.

- Vesnice

- Město

- Panské sídlo

Soubory povídek vázaných tematicky v jakousi volnou kroniku. Povídky pojednávají o generacích bílých i černých potomků Lucia McCaslina.

Sestup

Mojžíš - nejslavnější povídka Medvěd se silným filosofickým podtextem

Neodpočívej v pokoji - detektivní román popisující černou tematiku z jiného úhlu. Hrdý černoch Lucas Beauchamp je obžalován z vraždy bílého člověka. Právníkům Gavinu Stevensovi a Chickovi Mallisovoni podaří prokázat jeho nevinu a zachránit ho před lynčem. Objeví i skutečného vraha. Chick tak splácí Beauchampovi starý dluh - černoch mu kdysi jako chlapci zachránil život, když spadl do zamrzlého potoka

Královský gambit - soubor detektivních povídek, vázaných dohromady postavami Gavina Stevensa a jeho přítele Charlese Mallisona

Rekviem za jeptišku - román dějově navazující na Svatyni. Drama líčí Temple Drakeovou po osmi letech jako vdanou ženu, matku dvou dětí. Černá chůva, kterou si Temple vybrala ze svých starých přítelkyň z nevěstince, je odsouzena k smrti za vraždu Templina dítěte. Byl to akt zoufalé snahy zachránit Temple před novou zkázou.

Báj - román, který vzbudil velký ohlas. Autor na něm pracoval už od konce 1. světové války. Děj se vrací do doby 1. světové války, kdy na jejím samém konce

se vzbouří jeden francouzský pěší pluk. Vzpourou se cítí ohroženo velení na obou stranách a odtud se rozvíjí celé drama. Příběh desátníka, vůdce vzpoury, který je popraven, přerůstá v alegorické podobenství s osudem Kristovým.

Pobertové - poslední Faulknerův román, který vyšel krátce před jeho smrtí. Úsměvné vyprávění z mládí, oměněné rovněž Pulitzerovou cenou. Děj se odehrává v době před 1. světovou válkou. Hrdinou je jedenáctiletý chlapec. Líčí, co se všechno seběhlo kolem ukradeného automobilu. Kniha představuje jakýsi moudrý a vyzrálý úsměvný epilog Faulknerova celoživotního díla. Za tuto knihu byl William Faulkner odměněn Pulitzerovou cenou a Národní knižní cenou.

Sebrané povídky - soubor 42 povídek, česky vyšlo pod názvem Růže pro Emílii.

První Faulknerova sbírka básní, Mramorový faun, se setkala s neúspěchem a jedna z jeho posledních knih - Raná próza a poezie

Pobertové

Román, který sám autor označil jako úsměvnou reminiscenci, tedy úsměvnou vzpomínku.

Děj se odehrává na začátku 20. století v době prvních automobilů, ve smyšleném Yoknapatawském okrese, Jeffersounu, a opodál, na hranici státu Mississippi v tennesseeském Memphisu a nedalekém Parshamu.
Hlavním hrdinou je Lucius Priest, nyní již dědeček,jež vypráví o zážitcích několika dní, kdy se jako jedenáctiletý chlapec s dvěma zaměstnanci otcovy povoznické stáje - indiánským míšencem Boonem a černochem Nedem - vydá na výlet do Memphisu.

Vše začalo tím, že si jednou Luciův dědeček, bankéř města Jeffersonu, koupí první automobil, jenž byl ještě v té době velkou vzácností. A  Boon, který byl již skoro rodina s Priestmovými, dělal dědečkovi řidiče.Jednou však přišla zpráva, že zemřel Luciův druhý dědeček (p. Lessep) z Bay St. Louis. Rodiče i dědeček a babičkou se rozhodli odjet vlakem na jeho pohřeb.

Boona chytla myšlenka udělat si výlet autem do Memphisu, To však muselo být  po dobu dědečkovy nepřítomnosti pod zámkem. Jakmile rodiče a prarodiče odjeli, přemluvil Boon Lucia a společně se vydali na výlet. Po několika ujetých mílích objevili v automobilu pod plachtou ukrytého Neda, který se dozvěděl o jejich dobrodružství a rozhodl se jet taky. Rouhodli se, že jakmile dojedou do Memphisu -  Boon se ubytuje s Luciem u své přítelkyně   a Ned půjde svou cestou. Lucius během cesty získal mnoho zkušeností od vyhrabávání automobilu z bahnité jámy až po jeho samotné řízení.  Ale  to  byl pouze začátek. Zjistil totiž, že budou spát u Boonovy přítelkyně Corrie, která bydlí a pracuje v nevěstinci. On  v ní pozná svoji první dětskou lásku. V nevěstinci se ještě seznámí s Coriiním synovcem Otisem, služkou Minnií a spolupracovnicí -  slečnou Rebou. Náhle se  k večeru  objevil Ned. Stál venku před nevěstincem s koněm, kterého v hospodě vyhandloval za jejich automobil. V tu chvíli nemohl nikdo rozčilením ani mluvit. Ned jim vše  vysvětlil, ale automobil může získat zpět pouze dostihem, v městě Parhasmu, Ve skutečnosti však v hospodě potkal svého bratrance Boba, který  dříve pracoval v Jeffersonu s Nedem.a Jednou odešel za lepším výdělkem do Memphisu, kde se však zadlužil a nyní ho našel  Ned. Rozhodl se, že mu pomůže a tak místo dlužné částky  předal automobil Luciova dědečka.  Ten mohl získat zpět jen  tak, že vyhraje dostihový závod.  Corrie zajistila u přítele Sama, pracovníka na železniční dráze,  přepravu  koně Bleska i jich do Parshamu Večer bylo vše zařízeno a ráno se mohli vydat do Parhasmu. U Nedova známého, strýčka Possuma Hooda,  trénoval Lucius na dostihy. Jediným problémem všeho byl šerif Butch. Ten se kolem nich a strýčkova domu stále motal. Protože  se mu líbila Corrie. A tu taky musel mít. A když se dověděl, že Lucius, Ned a Boon musejí vyhrát zítřejší dostihy, jinak se domů nedostanou a že je můžou vyhrát jedině s Bleskem, vzal jim Bleska hned po první  dostihové rozjížďce a nechal je až na Lucia zatknout. Tím dosáhl svého cíle, Corrie u Butche zařídila, aby pustil alespoň Neda s Bleskem a ten mohl pokračovat v  dostihu, který nebyl zrušen ale pouze jen pozastaven. Lucius vyhrál dostih, k němuž  byl přivolán Samem i jeho  dedeček z Jeffersonu  poté,  co Coriin přítel viděl zatýkání. A pak se všichni vrátili společně domů. I s Boonem, který si musel ještě odpykat trest za to, že napadl Butche a tím pomstil Corrii. Každý si něco přivezl -  Lucius  první životní zkušenosti, dědeček svůj automobil, Ned něco peněz  ze sázky na dostizích a Boon manželku Corrie. Jejich prvé dítě se pak honosilo jménem Lucius Priest Hogganback.

V roce 1969 byl natočen stejnojmenný film
Režie: Mark Rydell
Hrají: Steve McQueen, Ruth White, Michael Constantine, Juano Hernandez, Lonny Chapman, Will Geer, Rupert Crosse, Diane Ladd, Ellen Geer, Dub Taylor, Lou Frizzell, Billy Green Bush, Burgess Meredith

* V roce 1950 získal Nobelovu cenu za literaturu anglický filozof, matematik, logik a spisovatel - hrabě Bertrand Russell. V následujícím díle tohoto seriálu se o jeho životě a tvorbě dozvíte více *