Narodil se jako Solomon Bellow  v Lachine (Quebec), na předměstí Montrealu židovským emigrantům z Ruska. [V Petrohradu Saulův otec Abraham (Abram), dovážel turecké fíky]. Jeho původní rodný list se ztratil, když vyhořela radnice v Lachine (r.1920), ale své narozeniny slavil vždy 10. června.

Až do věku devíti let žil ve zbídačené, vícejazyčné sekci Montrealu, plné Rusů, Poláků, Ukrajinciů, Řeků a Italů. Poté, co jeho otec byl zbit jiným  pašerákem, se rodina přestěhovala do Chicaga( v r. 1924).
Saulova matka, Lescha (Liza), byla silně nábožensky založená žena  a on sám se musel jako mladý muž naučit hebrejštině a jidiš - trvala na tom. Zemřela, když mu bylo sedmnáct. Byl  to pro něj  hluboce emocionální šok. "Můj život už nebyl nikdy takový, když má  matka zemřela," řekl.

V roce 1933 byl přijat na Chigagskou univerzitu, ale časem přestoupil na na Northwestern University, kde studoval antropologii a sociologii. Promoval v roce 1937. Jako přátelskou radu mu řekl předseda studijního oddělení Anglické literatury slavný profesor Melville  ( když Saul projevil přání vystudovat ji) : "Zapomeňte  na své plány o studiu jazyka: Žádný Žid nemůže nikdy opravdu pochopit tradice anglické literatury. To je jakoby Herskovits chtěl udělat pianistu ze mne."

(V pozdějších rozhovorech Bellow řekl, že jeho "židovské dědictví je dar, kousek štěstí, " ale také trval na tom, že v jeho případě se nejedná o "židovského"  spisovatele, ale o amerického spisovatele, který se stává Židem .")

Během vánočních prázdnin se zamiloval, oženil a opustil svá postgraduální studia na univerzitě ve Wisconsinu, aby se stal spisovatelem. Dr. Goldenweiser Saula ujišťoval, že  jeho psaní má příliš mnoho ze stylu standardních vědeckých prací. Trvalo roky, než byla zveřejněna jeho první kniha. Učil na Pestalozziho-Froebel Teachers' College v Chicagu - ( 1938 - 1942) a poté pracoval v redakčním oddělení  Encyclopedia Britannica (1943 - 1944). Po vypuknutí druhé světové války, byla jeho dobrovolnost  příslušnosti k  "Maríně" nejprve zamítnuta, ale nakonec  v letech 1944-45 sloužil u amerického obchodního loďstva. Po válce se vrátil k výuce,  přednášel na různých místech - na univerzitách v Minnesotě, New Yorku, Princetonu a Puerto Rico.

Během arabsko-israelského konfliktu (1967), působil jako válečný zpravodaj pro Newsday. Posléze dokončil svůj nejlepší román a začal pracovat na dalších, psal paměti a  získal Pullitzerovu a Nobelovu cenu. Ačkoli v roce 1989  měl už dospělé 3 syny ze svých předchozích 4 manželství, oženil se po páté s Janice  Freedman.
Do roku 1993 žil s manželkou  v Chicagu, ale jak sám řekl :" jsem už unaven z pohřbívání svých mrtvých přátel ", a  usadil  se v Bostonu, kde začal vyučovat na Boston University. V roce 1994 vážně onemocněl po konzumaci toxické ryby na své karibské dovolené, což nemělo žádný vliv na narození dcery Naomi o 5 let později. Bohužel svého otce si užila jen krátce.
Saul Bellow zemřel  5. dubna 2005 ve svém domě v Brooklynu.

Díla vydaná u nás:

Osudy románových hrdinů Saula Bellowa jsou většinou vzrušené až bouřlivé, ale nikdy tragické. Po všech ohroženích a ztroskotáních jim vždy zůstává kapka naděje.


Rozkolísaný člověk – 1944, prvotina. Psychologická studie ve formě deníku, zaznamenávajícího soužení maloměšťáckého úředníka odvedeného na vojnu, ale marně čekajícího na předvolání.

Oběť – 1947, jedna z nejsevřenějších a nejpůsobivějších próz nové americké literatury. Vypráví o soužení židovského úředníka, který v době kdy má sám vlastní existenční starosti, je napadem známým křesťanem, že mu zkazil živobytí a postup. Žid zpočátku odmítá toto obvinění, ale časem uváží, že nikdo nemůže s dobrým svědomím říci, že nikomu třeba i nevědomě neublížil.

Dobrodružství Augieho Marche – 1953, román. Plnokrevné vyprávění o nestálém mladíkovi z chicagského ghetta, který odejde do světa, aby zde využíval spousty důvěřivých lidí, ale sám je využíván také. Z malého předválečného šejdíře se po mnoha zážitcích stane velkorysý podvodník.

Ani den – 1956, česky 1966. Kratší svazek s důrazem na židovo rozpolcené nitro.

Henderson, král dešťů – 1959. Fantastický a alegorický román, jehož hlavním hrdinou je americký milionář, který ani ve svém pokročilém věku nenašel uspokojivou životní cestu. Vydá se do nitra Afriky, odkud se s velkými obtížemi opět vrátí domů. Přes svůj věk se dá na studium lékařství, aby pomáhal lidem.

Herzog – 1964, č. 1968, román si získal největší popularitu. Hlavní hrdina Moses Herzog měl nuzné mládí, ale vlastním přičiněním došel k jisté zámožnosti. Jeho kontakty s lidmi byly neuspokojivé. Proto psal dopisy různým činitelům i časopisům, ve kterých upozorňoval na vážné nebo i nevážné nedostatky a podněty.

Planeta pana Sammiera – 1970,román. Sammler žil původně v Polsku, po emigraci se poangličtil, ale v roce 1939 se neuváženě vrátil domů. Ihned byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře. Zachránil se tak, že unikl zpod kupy mrtvol a po různých peripetiích se dostal k příbuzným do Ameriky. Poté žil skromně, ale uvažoval o nové epoše, dobytí Měsíce 4lověkem.

Humboldtův dar – 1975. Román o židovském spisovateli Charlesi Citrinovi z Chicaga v době životní krize. Získal Pulitzerovu cenu.

Bellow je autorem i divadelních her a povídek:

Mosbyho vzpomínky a další povídky – 1968

DÍLO:

• Rozkolísaný muž, 1944
• Obět, 1947 - Uhri (suom. Pentti Saarikoski, 1967)
• Dobrodružství Augiho Marche (THE ADVENTURES O AUGIE) březen, 1953 (National Book cenu) - Augie Marchin kiemurat (suom. Kai Kaila, 1975) --
• Ed.: Velké židovské povídky, 1953
• The Vreckers, 1954
• Ani den - 1956 - Tartu tilaisuuteen (suom. Pentti Saarikoski, 1969) - televizní adaptace v roce 1987, hrají  Robin Williams, Richard B. Shull, David Bickford, Glenne Headly, Stephen Strimpell
• Henderson, král dešťů, 1959 - Sadekuningas (suom. Eila Pennanen, 1980)
• DESSINS, BY Izai REICHEK, 1960 (s C. Zervos)
• AKTUÁLNÍ AMERICAN FICTION: přednáška, 1963
• Ed.: CHICAGO V FICTION, 1963 (a dále)
• Záchranná loď, 1964 (televizní hra)
• HERZOG, 1964 (získal National Book cenu) - Herzog (suom. Pentti Saarikoski, 1965)
• V poslední analýze, 1965 (hra)
• Nikdo, 1966
• Venku, 1966 (zveřejněno v Traverse hry, ed. J. Haynes)
• OTANGE Souffle, 1966 (zveřejněno v Traverse hry)
• Paměti a jiné příběhy, 1968
• Planeta pana Sammlera, 1970 (National Book cenu) - pan Sammlerin planeetta (suom. Eila Pennanen, 1970)
• Technologie a hranice poznání, 1973
• Humboldtův dar, 1975 (Pulitzerovu cenu) - Humboldtin lahja (suom. Kai Kaila, 1976)
• Do Jeruzaléma a zpět, 1976
• NOBELOVA CENA     - PŘEDNÁŠKA, 1979
• Děkanský prosinec 1982 - Dekaanin joulukuu (suom. Marja Alopaeus, 1983)
• Má stopa v jeho ústech a jiné příběhy, 1984 - Löyhäsuinen Miese ja muita kertomuksia (suom. Marja Alopaeus, 1986)
• Další umírání žalem, 1987 - YHA useamman Sydän pettää (suom. Jukka Kemppinen, 1987)
• Odcizení, 1989 - Varkaus (suomentanut Marja Alopaeus, 1991)
• Spojka Bellarosa, 1989 - Bellarosa (suomentanut Marja Alopaeus, 1991)
• Paměti, 1992
• Příležitostné pásky, 1993
• Všem, 1994
• Skutečnost, 1997 - Ainoa oikea (suomentanut Kristiina Rikman, 1997)
• Rawelstein, 2000 - Ravelstein (suomentanut Marja Alopaeus, 2001) / román
• Příběhy shromážděných, 2001

Upozornění:

Mnohá z výše uvedených děl nebyla přeložena do češtiny, vyšla v angličtině, hebrejštině či jidiš. Jsou tu sice seřazena podle dat vydání, ale nejsem si jista všemi jejich názvy.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Bellowa považují literární kritici za jednoho z nejlepších amerických románopisců minulého století. Jeho význam pro americkou literaturu se přirovnává k významu Ernesta Hemingwaye či Williama Faulknera. Mezi jeho nejznámější romány patří knihy Herzog a Humboldtův dar, psal však i kratší texty i divadelní hry. Bellow získal za svá díla mnohá literární a novinářská ocenění (Pullitzerova cena), včetně Nobelovy ceny za literaturu za rok 1976.
"Není mnoho věcí, na kterých by se svět shodl, ale podle mě všichni uznávají význam Nobelovy ceny. Já sám beru nesmírně vážně uznání nejvyšší dokonalosti v několika oborech ze strany Výboru Nobelovy ceny a přijímám poctu spojenou s touto cenou s hlubokou vděčnosti," řekl Bellow na recepci v predvčerom předávání Nobelovy ceny 10. prosince 1976.

"Nemám výrazný pocit osobního úspěchu. Miloval jsem knihy a pár jsem jich napsal. Z nějakého důvodu je brali vážně. Přirozeně, že jsem tomu rád, nikdo nesnáší dobře, když ho ignorují. Byl bych se však spokojil i s menší mírou pozornosti a chvály. Protože, když mě chválí ze všech stran, trochu mě to znepokojuje," dodal.

Ve svých optimisticky naladěných dílech, protkávaných komickými a groteskní prvky, zobrazoval Bellow člověka s hlubokým humanitárním cítěním a jeho hledání vnitřní a vnější cesty uplatnění svých schopností. Byl jedním z hlavních reprezentantů proudu židovsko-americké literatury, kam spadá i Philip Roth, Isaac Bashevis Singer nebo Bernard Malamud.

Díky tělesné i duševní svěžesti písal až do vysokého věku, před devíti lety dokončil román Ravelstein.

"Důvod, proč jsou jeho a Dostojevského hrdinové neschopní dospět k nějakému závěru, je, že nadevše milují své vlastní utrpení. Popírají vyměnit své vnitřní muky za mír v duši, spojený s buržoáznou slušnosti nebo s nějakým typem náboženské víry. Vlastně chápu své utrpení jako možná poslední baštu hrdinství v našich časech a v našem věku," napsali o něm v té době v  The New York Times.

On sám o literární tvorbě prohlásil: "Román balancuje mezi několika pravými dojmy a spoustu falešných dojmů, které tvoří většinu toho, co nazýváme život. Dnes románopisec přemýšlí příliš o  nesmrtelnosti a snaží se vytvořit formu. Snaží se udělat svá díla trvalými pomocí formy. Ale musíte riskovat i smrtelnost, pominutelnost."
www.SME.sk
_______________________________________________________________________

Citáty:

Není to autobiografie, jen jsem svým postavám z čistého přátelství propůjčil, cokoliv by z mého života mohly potřebovat.

Člověk je jen tak dobrý, jako to co miluje.

Herzog


Charakteristika knihy:

Literární vědec profesor Moses Herzog je na pokraji úplného nervového zhroucení. Konflikty mezi ním a společností, jeho nejbližším okolím a v něm samém se vyhrocují a on cítí, že musí definitivně uzavřít určitou epochu života. Příznaky těžké psychózy se u Herzoga projevují skládáním skutečných i imaginárním dopisů různým adresátům (od známých až po prezidenta Spojených států), ale i častými a nezáměrnými útěky -  jednou od milenky, jindy od přátel, a nakonec nepovedeným dobrodružstvím s revolvery. Ústředním psychickým problémem Herzoga je nevydařené manželství, ale spolu s ním jakoby zkrachoval celý svět: Bellow prostřednictvím svého protagonisty zoufale bojuje o záchranu svéprávnosti  svého "JÁ" před bezduchou uniformitou, která naň doléhá ze všech stran, zkoumá otázky svobody řízení a osobní odpovědnosti člověka a především neřešitelné dilema intelektuála, jehož existence závisí na fungování komplikovaného mechanismu mnohonásobných spojení a konvencí, co udržují při životě moderní společnost, a jehož právě tato mnohonásobná svázanost ubíjí. Je téměř příznakem nebo chorobou naší doby, že člověk selhává ve svých najsoukromnějších vztazích a nejzuřivější bouře lomcuje jeho mikrokosmem právě tam, kde by podle zákonů přírody měl nacházet stabilitu a ochranu.

Ukázka z knihy:

V dlouhém hnědém kabátě, úzkém v bedrech a zdeformoveném knihami, které měl nacpané v kapsách, procházel hlubinou pasáže s obchody - květiny, příbory, výlisky, šišky a grilované párky, voskový chlad oranžády. Namáhavě se vyhrabal do světlem zalité staniční haly, kde se na obrovských zaprášených oknech tříštilo podzimní slunce - shrbené slunce konfekční čtvrti. Zrcadlo automatu na žvýkačku odhalilo Herzogovi, jaký je bledý, nemocný - střapatý kabát a vlněný šál, klobouk a vous, který se v jarním světle kroutí a trčí, vystavujíc na odiv ovál jeho obličeje. Obličej muže, který sám sebe chrání. Herzog se zasmál tomu dřívějšímu projevu svého života - Herzog obětí, Herzog toužící být milencem, Herzog chtějící  pohnout světem v intelektuální práci, chtějící změnit dějiny, chtějící ovlivnit vývoj civilizace.
Několik krabic starého papíru pod jeho postelí ve Filadelfii mělo dokázat tento velmi důležitý výsledek.