Významná osobnost dánské literatury, básník a prozaik. Nositel Nobelovy ceny za literaturu pro rok 1944.

* 20. ledna 1873, Farsø

+ 25. listopadu 1950, Kodaň

Johannes Jensen se narodil 20. 1. 1873 v malé vesnici Farsø v severním Jutsku. Oba jeho rodiče pocházeli z venkovských poměrů, narodil se jako druhorozený syn v rodině veterináře. Do jeho jedenácti let jej vyučovala matka, v roce 1893 dokončil svá studia ve Viborgu, poté nastoupil na univerzitu v Kodani, kde studoval medicínu, ale tuto univerzitu nedokončil a v roce 1896 odjel do USA. Stal se novinářem plátku Politiken a informoval o španělsko-americké válce. Jako reportér procestoval mnoho zemí (celou Evropu, Egypt, Palestinu). Celý život se přikláněl k technickému pokroku a sympatizoval s myšlenkou sociálního darwinismu (snaha o rozšíření Darwinových úvah o přirozeném výběru podle nejsilnějšího v aplikaci na lidské spektrum) Literárním debutem Johannese Jensena byl román Dánové, který poprvé vyšel v roce 1896. Jensen také psal poezii, ale kriticky se stavěl k veršům Baudelaira. Prohlásil, že jeho poezie jsou „jedovaté verše s puncem". Sám v jeho poezii zastával klasický styl, ale v poezii v próze využíval podobného stylu jako jeho literární vzory - Goethe, Heine a Whitman. Jensen i nadále cestoval, v letech 1912-1913 navštívil Dálný východ, ve dvacátých letech ještě jednou Spojené státy. V roce 1940 bylo Dánsko obsazeno německou armádou, a protože se Jensen ostře stavě proti fašismu a antisemitismu, velkou část jeho děl musel spálit, aby nebyl perzekuován. V roce 1944 získal Johannes Vilhelm Jensen Nobelovu cenu za literaturu, kterou mu Švédská akademie (kvůli politickému postoji se nekonal žádný ceremoniál) udělila za "ojedinělou intenzitu a produktivitu jeho básnické imaginace ve spojení s bohatým intelektem a odvážným, novátorským uměním stylu" (citace Švédské akademie).

Johannes Vilhelm Jensen se významně zapsal do dějin dánské literatury především jeho nejrozsáhlejším dílu Dlouhá cesta (1908-22) v jehož šesti částech popsal vývoj severských národů od doby ledové po dobu králů v 15. století. Johannes Jensen zemřel 25. 11. 1950 v Kodani.

horní řada zleva: bratři - Arthur, Johannes a Vilhelm

dolní řada zleva: bratr Leopold, matka Chatharina, otec Jacob a bratr Heinrich 

Dílo

• Dánové (1896, Danskere) a Einar Elkjær (1898) romány napsané v duchu dekadentního novoromantického sebezpytování, ve kterých Jensen popsal atmosféru tehdejší Kodaně.
• Lidé z Himmerlandu (1898, Himmerlandsfolk) první svazek příběhů z autorova rodného kraje
• Intermezzo (1899) novely
• Králův pád (1900-1901, Kongens Fald) historický román z počátku 16. století o neúspěšných snahách dánském, norském a švédském králi Kristiánovi II., který byl posledním panovníkem tzv. kalmarské unie a který po svém sesazení zemřel v internaci
• Gotická renesance (1901, Den gotiske renæssance) sebrané autorovy články, ve kterých se Jensen programově rozešel s dekadentním egocentrickým pesimismem
• Nové povídky z Himmerlandu (1904, Nye Himmerlandshistorier) druhý svazek příběhů z autorova rodného kraje
• Lesy (1904, Skovene) epos
• Madame d'Ora (1904) a Kolo (1905, Hjulet) romány napsané pod vlivem autorova pobytu v USA
• Básně (1906, Digte) sbírka dříve napsaných básní, která se stala přímou inspirací dánského modernismu
• Singapurské novely (1907, Singaporenoveller) a Exotické povídky (1907-1915, Eksotiske noveller) sbírky povídek inspirovaných zejména autorovým pobytem na Dálném východě
• Mýty (1907-1944, Myter) jedenáct svazků esejí, črt a dalších drobnějších prozaických útvarů s nejrůznějšími náměty z cest, přírody atp
• Dlouhá cesta (1908-1922, Den lange rejse) vrcholné autorovo dílo, šestidílný románový cyklus, ve kterém Jensen popsal vývoj severských národů od doby ledové do 15. století a vyjádřil v něm svůj názor, že nordická rasa, jako nejdokonalejší část lidstva, je kolébkou evropské kultury. Zároveň v něm popsal svou tezi vycházející ze sociálního darwinismu, že vývoj lidstva se odehrává v boji s přírodou. Cyklus se skládá z těchto částí (seřazeno chronolgicky podle doby děje, nikoliv podle doby vzniku):
  • Ztracená země (1919, Den tabte land) první část cyklu s podtitulem Člověk před dobou ledovou se odehrává v mytické době poblíž obrovské sopky a líčí vynález ohně
  • Ledovec (1908, Bræen) v druhé části s podtitulem Mýty o ledové době a prvním člověku se vyděděnec se svou ženou stává otcem nordické rasy, objeví znovu oheň a založí civilizaci
  • Norne Gæst (1919) ve třetí části cyklu vynalézá severský génius povozy a lodě poháněné vesly nebo plachtami
  • Tažení Cimbrů (1922, Cimbrernes tog) čtvrtá část popisuje tažení severského kmene Cimbrů proti Římu
  • Loď (1912, Skibet) pátá část líčí výboje Vikingů
  • Kryštof Kolumbus (1922, Christofer Columbus) šestá závěrečná část popisuje objevení Ameriky. Ve shodě se svým názorem o výjimečnosti nordické rasy, došel Jensen v této části svého cyklu k názoru, že Kryštof Kolumbus byl původem Seveřan
• Povídky z Himmerlandu (1910, Himmerlandshistorier) třetí svazek příběhů z autorova rodného kraje (všechny tři svazky patří mezi vrchol jutské regionální literatury)
• Úvod k našemu věku (1915, Introduktion til vor tidsalder) eseje
• Olivia Marianne (1915) novely
• Estetika a vývoj (1923, Æstetik og udviking) eseje
• Evoluce a morálka (1925, Evolution og moral) esejistická kniha, ve které se Jensen snažil pomocí bilogické argumentace vyložit svůj názor z románového cyklu Dlouhá cesta, že nordická rasa je nejdokonalejší částí lidstva
• Jørgine (1926) román líčící příběh oklamané venkovské dívky, která se stává sebeobětujícíse matkou
• Pokušení doktora Renaulta (1935, Dr. Renaults fristelser) román
• Gudrun (1936) román
• Náš původ (1941, Vor oprindelse) eseje
• Žena z dob ság (1942, Kvinnen i sagatiden) eseje

České překlady

• Intermezzo: Tři novelly - Jan Otto, Praha 1913, přeložil Hanuš Hackenschmied
• Králův pád - Fr. Topič, Praha 1917, přeložil Viktor Šuman
• Lesy - Svátek - Praha 1918, přeložil Hanuš Hackenschmied
• Olivia Marianne - Veraikon, Praha 1919, přeložil Emil Walter
• Kolo - Alois Hynek, Praha 1920, přeložil Emil Walter
• Madame D'Ora - Alois Hynek, Praha 1921, přeložil Hanuš Hackenschmied
• Dlouhá cesta I. - Ztracená země - B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1922, přeložila Milada Lesná-Krausová - znovu 1929
• Exotické novelly - Fr. Topič, Praha 1914, přeložil Gustav Pallas, znovu 1924
• Dlouhá cesta II. - Ledovec - L. Bradáč, Praha 1916, přeložil Emil Walter, znovu 1919 a B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1929
• Dlouhá cesta III. - Norne-Gaest - Družstevní práce a B. M. Klika, Praha 1930, přeložila Milada Lesná-Krausová
• Dlouhá cesta IV. - Tažení Cimbrů - B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1931, přeložila Milada Lesná-Krausová
• Dlouhá cesta V. - Loď - B. M. Klika, Praha 1930, přeložila Milada Lesná-Krausová,
• Dlouhá cesta VI. - Kryštof Kolumbus - B. M. Klika a Družstevní práce, Praha 1931, přeložil Emil Walter

* V roce 1945 získala Nobelovu cenu za literaturu chilská básnířka Gabriela Mistralová. V následujícím dílu se o ní dozvíte více. *