Anglický filozof, matematik, logik a spisovatel. Nositel Nobelovy ceny za literaturu, která byla udělena Švédskou akademií v roce 1950.

*18. května 1872, Trelleck, Wales – Velká Británie

+ 2. února 1970, Penrhyndeudraeth, Wales – Velká Británie

Bertrand Arthur Wiliam Russell se narodil do významné anglické šlechtické rodiny, která měla styky s politickým prostředím. Dědeček, John Russell, se stal dvakrát premiérem Velké Británie. Právě dědeček vychovával Bertranda Russella, protože ve svých třech letech přišel o své rodiče, kteří zemřeli na záškrt. V roce 1878 zemřel i dědeček a výchovu převzala babička Jane. Russell nikdy nechodil do veřejné školy, ale byli mu najímáni ti nejlepší lektoři. Naučil se výborně francouzsky a německy. Jako mladý uvažoval o studiu teologie, ale později se od tohoto názoru odklonil a postavil se proti náboženství, jako proti něčemu, co v moderní civilizaci nemá místo, protože vědou lze vše logicky vysvětlit. Prohlásil, že „celá koncepce, zda Bůh je, je pouhým pojetím středověkých a orientálních despotů."

V roce 1890 přešel na Cambridgeskou univerzitu, kde studoval matematiku a etiku. Roku 1895 působil na ambasádě v Paříži a pak se vrátil zpět na univerzitu jako odborný asistent. V roce 1894 se Russell oženil s americkou kvakerkou Alys Smithovou. Několik měsíců se ženou bydlel v Berlíně a studoval sociální demokracii - 1896 sepsal svou první studii Německá sociální demokracie - a začal se také věnovat filozofii. Zpočátku se Russell přikláněl k platonismu, ale postupem času se uchýlil k novopozitivismu. Roku 1900 navštívil matematický kongres v Paříži a byl zde ohromen výbornými teoriemi Giuseppeho Peana a jeho žáků. V roce 1903 napsal svoje první dílo, Základy matematiky, se kterým se významně zapsal mezi obory přírodních věd. Poté se opět vrací k poznatkům z pařížského matematického kongresu a společně se svým přítelem doktorem Alfredem Whiteheadem rozvíjí logiku a filozofii Giuseppeho Peana. Od roku 1910 měl Russell své vlastní přednášky na univerzitě v Cambridgi, ale díky kritickému postoji k 1. sv. válce dostal peněžitou pokutu a roku 1916  byl nucen odejít. O jeho přednášky měla zájem i Harvardská univerzita v USA, ale cestovní povolení mu bylo zamítnuto. V roce 1918 byl odsouzen na 6 měsíců ve vězení za protiválečný článek v novinách. V roce 1920 odcestoval do Ruska, aby studoval myšlenku bolševizmu v praxi, v roce 1921 se rozvedl a záhy znovu oženil s Dorou Blackovou a s ní od roku 1927 do 1932 provozoval školu v Bacon Hill. V roce 1931 mu byl udělen titul hraběte. 1935 se opět rozvedl a o rok později oženil s Patricií Spencovou. V roce 1938 odešel do USA, kde působil na několika univerzitách, především na City College v New Yorku a University of California. Do Velké Británie se vrátil roku 1944 a byl znovu přijat kolegiem na Cambridgeskou univerzitu. Ve 40. a 50. letech působil s několika filozofickými programy v BBC.

Bertrand Russell získal několik významných ocenění. V roce 1934 to byly Sylvesterova medaile Královské společnosti a Morganova medaile Londýnské matematické společnosti. Roku 1950 získal Nobelovu cenu za literaturu „jako uznání za jeho mnohostranné a významné dílo, v němž vystupuje jako zastánce humanity a svobody myšlení" (citace z odůvodnění Švédské akademie).

Bertrand Russell byl významným kontroverzním myslitelem 20. stol.. Patřil mezi zakladatele analytické filozofie a mezi matematiky je velmi znám paradoxem v teorii naivních množin. Veřejně se zastával homosexuálů, podporoval sufražetky, neuznával monogamii, po 2. sv. válce odsuzoval využívání jádra jako zdroje energie a ostře se postavil proti válce ve Vietnamu. Zemřel v roce 2. 2. 1970 na chřipku ve svém domě v  Penrhyndeudraethu

Citáty Bertranda Russella:

"Válka neurčuje, že kdo má pravdu. Jen kdo je opuštěn."

"Tajemství štěstí má stát před skutečností, že svět je hrozný, hrozný, hrozný."

"Celý problém se světem je, že blázni a fanatici jsou vždy tak jistí v sobě, ale moudřejší lidé tolik plní pochybností."

Dílo:

• Německá sociální demokracie (1896, German Social Democracy)
• Esej o základech geometrie (1897, An Essay on the Foundations of Geometry)
• Kritický výklad Leibnizovy filozofie (1900, A Critical Exposition of the Philosophy of Leibniz)
• Základy matematiky (1903, The Principles of Mathematics) dílo rozvíjející názory německého matematika Gottloba Fregea, že matematika je pokračováním logiky
• O označení (1905, On Denoting) stať je mezníkem ve vývoji Russellových názorů z doby, kdy odmítl učení rakouského filozofa Alexiuse Meinonga o existenci logicky rozporných objektů a počíná navazovat na Fregeovu teorii popisů.
• Filozofické eseje (1910, Philosophical Essays)
• Principia Mathematica (1910-1913) společně s Alfredem North Whiteheadem jedná se o třísvazkovou knihu (jednotlivé díly 1910, 1912 a 1913) ve které se Russell a Whitehead pokusili upevnit a sjednotit logické základy matematiky. Dílo dovršuje základy matematické logiky a zároveň otevírá cestu k rozpracování logické sémantiky
• Problémy filozofie (1912, The Problems of Philosophy)
• Naše znalost vnějšího světa jako prostor pro vědeckou metodu ve filozofii (1914, Our Knowledge of the External World as a Field for Scientific Method in Philosophy)
• Principy sociální přestavby (1916, Principles of Social Reconstruction)
• Politické ideje (1917, Political Ideals)
• Mysticismus a logika a jiné eseje (1918, Mysticism and Logic and Other Essays)
• Cesty ke svobodě: Socialismus, anarchismus a syndikalismus (1918, Roads to Freedom: Socialism, Anarchism, and Syndicalism)
• Filozofie logického atomismu (1918, The Philosophy of Logical Atomism)
• Úvod do filozofie matematiky (1919, Introduction to Mathematical Philosophy)
• Praxe a teorie bolševizmu (1920, The Practice and Theory of Bolshevism)
• Analýza myšlení (1921, The Analysis of Mind)
• Čínský problém (1922, The Problem of China)
• Abeceda atomů ( 1923, The ABC of Atoms)
• Abeceda relativity ( 1925, The ABC of Relativity)
• V co věřím (1925, What I Believe)
• O výchově zejména v raném dětství (1926, On Education, Especially in Early Childhood)
• Analýza hmoty (1927, The Analys of Matter)
• Přehled filozofie (1927, An Outline of Philosophy)
• Proč nejsem křesťanem (1927, Why I Am Not a Christian)
• Skeptické eseje (1928, Sceptical Essays)
• Manželství a mravnost (1929, Marriage and Morals)
• Boj o štěstí (1930, The Conquest of Happiness)
• Vědecké vyhlídky (1931, The Scientific Outlook)
• Vzdělání a společenský systém (1932, Education and the Social Order)
• Svoboda a organizace: 1814-1914 (1934, Freedom and Organization: 1814-1914)
• Náboženství a věda (1935, Religion and Science)
• Vláda: nová společenská analýza (1938, Power: A New Social Analysis)
• Zkoumání o smyslu a pravdivosti (1940, An Inquiry into Meaning and Truth) kniha vzniklá z přednášek, jež Russell konal koncem třicátých let 20. století na amerických univerzitách, jejímž cílem je prozkoumat určité problémy týkající se empirického poznání. Při svých úvahách o problematice smyslu a pravdivosti vychází Rusell z čistého empirismu a rozvíjí jej v závislosti na své koncepci logického atomismu
• Dějiny západní filozofie (1945, A History of Western Philosophy)
• Filozofie a politika (1947, Philosophy and Politics)
• Lidské vědění: jeho rozsah a meze (1948, Human Knowledge: Its Scope and Limits)
• Moc a jednotlivec (1949, Authority and Individual)
• Nepopulární eseje (1950, Unpopular Essays)
• Nové naděje pro měnící se svět (1951, New Hopes for a Changing World)
• Vliv vědy na společnost (1952, The Impact of Science on Society)
• Satan na předměstí (1953, Satan in the Suburbs) soubor povídek
• Portrety z paměti a jiné eseje (1956, Portraits from Memory and Other Essays)
• Můj filozofický vývoj (1959, My Philosophical Development)
• Moudrost západu (1959, Wisdom of the West)
• O filozofii vědy (1965, On the Philosophy of Science)
• Válečné zločiny ve Vietnamu (1967, War Crimes in Vietnam)
• Autobiografie (1967-1969, The Autobiography of Bertrand Russell) tři díly

Česká vydání

• Problémy filosofie - Čin, Praha 1927
• Proč nejsem křesťanem - Volná myšlenka, Praha 1928
• Theorie poznání - Josef Schützner, Praha 1928, přeložil Josef Schützner
• Boj o štěstí - Orbis, Praha 1931, přeložil Ladislav Vymětal
• Manželství a mravnost - Aventinum, Praha 1931, přeložili Otakar Vočadlo a Ludmila Vočadlová, znovu 1947
• O výchově zejména v raném dětství - Orbis, Praha 1932, přeložil Josef Hrůša
• Prospělo náboženství civilisaci? - Volná myšlenka, Praha 1935, přeložil Karel Plaňanský
• Svoboda a organisace: 1814-1914 - Dělnické nakladatelství, Praha 1948, přeložil Jaroslav Kříž
• Proč nejsem křesťanem a jiné eseje - Orbis, Praha 1961, přeložil František Kejdana
• Logika, jazyk a věda - Svoboda, Praha 1967, výbor uspořádali a přeložili Karel Berka a Ladislav Tondl
• Zkoumání o smyslu a pravdivosti - Academia, Praha 1975, přeložil Jindřich Husák
• Logika, věda, filozofie, společnost - Svoboda, Praha 1967, výbor uspořádal a přeložil Karel Berka